5.3.2013
Nedalo nám to, sice jsme s Márou stále nachcípaný, ale když se konečně venku ukázalo sluníčko a udělalo teplíčko, nějak jsem nedokázala být zavřená za okny bytu. Babča také říkala, že malému určitě prospěje vycházka na čerstvém vzduchu.

Tátu jsme vyzvedli po práci, všechno v autě už připravené - kočár naložený, teplé oblečení sebou pro jistotu a dobrou náladu v baťůžku. První rána byla, že nahoře nebylo žádné místo k zaparkování. Ale tak na druhou stranu, stejně jsme se chtěli projít a vybavení jsme měli sebou. Martin s námi tedy sjel níže. Tak jsme odstavili autí. Marečka jsem zabalila do dek a do fusaku, šoupla ho do kočárku a vyrazilo se. Dokonce mu přestalo téct z nosu. Ručičky si nechal schované ve fusaku a kochal se. Nevěděl, kam koukat dřív. Krom toho, že zde bylo docela dost lidí, tak pozoroval rampouchy na stromech, tekoucí vodu po silnici, sníh padající se stromů a nás dva, jak se střídáme v tlačení kočárku.

Udělala jsem spousto foteček a výlet jsme si opravdu moc dobře užívali. Dokonce nahoře nefoukal ani vítr, tak to bylo prima. Těšila jsem se, jak si nahoře dáme třeba horkou čokoládu a nebo jak se v bufetu dám svařáček. Když jsme dorazili až úplně nahoru, nejdříve jsme se rozhlédli po okolí. Sice jsme se s kočárkem nedostali na tu plošinku, kde bývají lavičky a odkud se dá úžasně rozhlédnou po kraji, bylo moc sněhu, ale to nám nevadilo. S vypětím všem sil jsme kočárek vytlačili na ochoz kolem Ještědu (všechno pokryté sněhem a ledem, nic nebylo posypáno a tak se nám to dost klouzalo). Dorazíme k prvním dveřím a ty byly zasněžené, ale hlavně neotevřené. Objeli jsme tedy Ještěd na druhou stranu a jaké bylo naše zklamání, když jsme zjistili, že i tyto dveře jsou zamčené. Vrátili jsme se tedy před Ještěd a snažili se vynést kočárek po úzkých a točitých schodech. Trvalo nám to dobu, ale nakonec jsme to dali - a zablokovali na chvíli dopravu po schůdkách :oD.

V bufetu bylo zavřeno a Martin nechtěl jít do restaurace, protože nebyl převléklí z práce. Takže jsme si projeli vnitřní ochoz Jestědu. Martin nafasoval svačinu, kterou jsem pro tu příležitost pro něj měla připravenou a já s Márou vyrazila pro pitíčko s brčkem. Nechtěla jsem mu brát žádné z domova, protože by mohlo vychladnout a v hospodě, nebo bufíku určitě mít budou. :o( neměli, dokonce ani vodu v lahvičce :oD, nabízeli mi cola, fanta, sprite - ale to teda není nic pro malého. Nakonec jsme teda popadli zase kočárek a táhli ho po točitých schodech dolů (cesta dolů byla ještě horší, nějak jsem nedokázala dát kočárek tak vysoko a párkrát jsme prostě narazili do zdi). Takže pozor, s kočárkem v tuto dobu na Ještěd neeee!

Nicméně, výlet byl úžasný a jestli máte možnost v tyto sluníčkové dny tímto směrem vyrazit, tak jedině doporučuji!!!!

Zatím žádné příspěvky.