6.4.2013
Mareček se sice narodil až 7.4.2012, ale oslava se konala den před, protože v neděli většinou chodíme plavat (teď jsem sice asik 5x vynechali, protože malej byl "infekční" :oD). Pozvali jsme celou rodinu a snažili se to udělat co nejlépe. Což ovšem znamenalo především hodně starostí pro mě.
DORT - chtěla jsem nějakého pejska. Mareček je prostě miluje a tak jsem si říkala, že by to mohlo být supr. Našla jsem si na netu obrázek dortu, který se mi moc líbil a ukázala jsem ho kamarádce, jestli by něco podobného nezvládla udělat. Její odpověď byla, že samozřejmě ano. Chtěla jsem takového menšího a tak jsem se ještě domluvila s tetou kuchařkou, jestli nám neudělá i řezy (což byla blbost, protože dort byl nakonec obr :oD). Takže vlevo je obrázek dortu na netu a v pravo je výtvor kamarádky. Ona si ještě dala tu práci, že kožíšek byl z marcipánu a ne z máslového krému. Vevnitř byl použit mandlový krém - prostě lahoda.

CHLEBÍČKY A JINÉ DOBROTY - tak to snad zvládnu udělat já, ne??!!! Mno, zvládla, ale bylo to náročné. Byla jsem domluvená s Martinem, že pojedeme společně nakoupit, ale dostal jednu noční navíc a najednou se to nedalo stihnout. Vyrazila jsem teda n anákup s babčou. Den dopředu jsem si nakrájela okurky na jednohubky a chlebíčky, hroznové víno, klobásu a rohlíky. V den D už to bylo jen o tom, tydle "puzlíky" dobře poskládat :oD. Ale stejně to zabralo víc jak tři hodiny - táta spal po noční a tak nepomáhal a Mára pomáhal až moc - lezl mi furt po nohách křičel a chtěl ochutnávat. :oD nakonec si ho babča vzala na procházku ven, protože to bych to tam připravovala ještě teď. Dělala jsem vajíčkovou pomazánku (dyk byly Velikonoce :oD), z krabích tyčinek (k tomu dávám to hroznové víno a je to božské), pikantní sýrovou a pak křenové pomazánkové máslo (které zbožňuje Mára - ach bože). Pro určité členy rodiny jsem na párátka napíchala mozarellu a hroznové víno nebo cherry rajčátka (bráchova dcera zbožňuje), klobása, sýr a okurka (zbožňuje brácha) a tak bych mohla pokračovat. VÝZDOBA - domluvila jsem se s bráchovou dcerou a ta mi nakoupila balénky, foukačky a kloboučky na hlavu. Ukázalo se, že balonky budou velkých problémem, ač jsme se snažily s babčou sebevíc, jeden druh balonku nešel nafouknout. Pak mě napadlo použít pumpičku na kolo a už to nebyl problém. Jen tak pro legraci jsme pořádali soutěž, kdo nafoukne balonek pusou - a podařilo se to jen bráchovi, jinak si nikdo ani neškrtl. Během dne jsem pak chystala nápis "Krásné narozeniny". Na netu jsem si našla myšičkovou abecedu a doma jsem měla barevné papíry. Nakonec jsem jednotlivá písmenka nalepila na nit a přidělala na záclonu. Ani jsem nečekala, jak velký úspěch to u Máry bude mít. Stále pak chtěl, aby ho tam někdo držel, on mlátil do balonků a snažil se strhnout nápis.
BALENÍ DÁRKŮ - stejně tak, jako každé dítě i Mára strašlivě rád trhá papír. Ale já mám doma takový kvalitní, který je pevný a špatně se trhá a proto jsem uháněla koupit takový slaboučký papír s auťákama, aby se mu dobře škubal. Balila jsem je v noci den před osalvou a jak jsem byla utahaná, naskládala jsem je jen do křesla. Před křeslo jsem dala vozíček a na něj naložila ten velký nafukovací balon s tím, že to druhý den ráno uklidím. Ráno jsem na to zapomněla. Když jsme po snídani s Márou blbi na gauči, strašlivě moc se snažil dostat na křeslo. Stále jsem uvažovala proč, co se děje, vždyť tam normálně neleze - njn, byly tam ty dárky přeci :oD. (Na obrázku jsou dárky od všech a už vybalené. Asi největší úspěch sklidil a sklízí - bublifuk, bábovičky na písek a kroužková pyramida).

Samotn oslava měla začít ve čtyři hodiny. Chlebíčky, jednohubky, ďobky připravené. Vše nanošené do obyváku. Dort na stole, svíčka v něm, čepičky a foukačky připravené. Všichni ostné na svém místě ... až na babičku (Martinovu mamku). Takže všichni musí stát v předsíny a nebo pokojíčku :oD. Po deseti minutách čekání mi to nedá a říkám jim, ať jdou klidně do obyváku :oD. Po čtvrt hodině doráží i babča a tak všechno může začít. Zapalujeme svíčku a přinášíme Máru do obyváku ... a ten mizera, než aby se koukl na nápis, balonky, dárky, tak jediné, co ho v tu chvíli zajímá, jsou chlebíčky :oD. Pak ho ale stáčíme na dortíka a ve chvíli, kdy mu dovolujeme, aby si s ním hrál a co víc, aby ho ochutnával, už nepotřebuje chlebíčky ani vidět :oD. Odhadovala jsem, že se pustí do nosu, ale jeho víc dostával růžový jazýček. Oloupal i kousek nožky, ale pak jsme mu už dortíka zabavili, protože jsme ho chtěli také ochutnat :oD.

Pak přišlo na řadu rozbalování dárků. Nejdřív jsem s Márou seděla na zemi já a rozbalovala. Pak chvíli jedna babča a nakonec si tam sedla druhá babča a Máru už nepustila z ruky :oD. Mareček si hrál se vším, co mu kdo podal, ale největší radost měl ve chvíli, kdy sem mu donesla kousek dortíku a dávala mu baštit. Ještě se pak pustil do chlebíčků, které jsem mu připravila - ten toho tolik stláskal. Myslela jsem si, že mu bude špatně a nebo že nebude chtít večer mlíčko ... o jak jsem se pletla, vypil celou lahvičku a pak sebou teda doslova plácnul do pelíšku. Nechtěl nám odpoledne totiž usnout a tato "velká akce" ho doslova odrovnala!

Byl to prima den a doufám, že se i Marečkovi líbil!
Hned druhý den ráno se rychle běžel podívat do obyváku (respektive lezl), aby zjistil, zda tam jeho dárky stále jsou a zda taky na záclonách je jeho oblíbený nápis a balonky. A světe div se, vše bylo na svém místě.
A jen na konec musím říct, že jsem nesmírně ráda a vděčna člověku, který vymyslel myčku. Já byla večer tak utahaná a ta představa, že bych ještě hodinu myla nádobí, tak ta byla strašná!!! :o)
Zatím žádné příspěvky.