Tak už je to tady, našem malému, teda teď už skoro velkému, jsou dva roky. Neuvěřitelně to uteklo a bylo to neskutečně krásný a myslím si, že i do budoucna nás čekají samé "parádní" okamžiky.
Kdybych měla shrnout jeho druhý rok života - nejdůležitější okamžiky, vypadalo by to takhle nějak:
Třináctý měsíc - první správné velikonoce - kdy mohl holkám nabančit a taky si mohl zbaštit nějaké ty dobroty, stal se z něj ohromný zahradník - to má dodnes, kytičku nenechá ležet, rád zalívá hrabe se v hlíně, po prodělaném průjmu naprosto bojkotuje plaváníčko a tak bohužel končíme naše návštěvy plaváníčka
Čtrnáctý měsíc - stále nechodíme - leze po čtyrech s nataženýma nohama, navštěvujeme kamarády, účastní se příprav na svatbu, jde prvně k paní fotografce, která mu dělá "dortíkovou spošť"
Patnáctý měsíc - stále velký zahradník, táta a máma ho prvně vzali na veřejné koupaliště v Chrastavě, taky navštívil tetinu farmu, podruhé jde k panu fotografovi, tentokrát do "dendrologické zahrady"
Šestnáctý měsíc - zjistil, že miluje jahody a že u strejdy normálně rostou v záhonku, rodiče ho prvně vzalyi na výlet do Bedřichova, druhá dovolená v Jižních Čechách spolu se skoro celou jeho rodinou, prvně seděl na kole v sedačce, další přípravy na svatbu rodičů,
Sedmnáctý měsíc - dovolená v Polsku - prvně u moříčka, které ho naprosto očarovalo, svatba rodičů a z toho plynoucí oslavy, kde byl naprostým středem pozornosti a to se mu moc zamlouvalo, stále ještě nechodí, ale jsou vidět ohromné pokroky
Osmnáctý měsíc - s maminkou a babičkou na Hamru na dovolené, začínáme pravidleně chodit do velkého bazénu, bohužel to skoro vždy ze začátku obrečí, prvně chodíme sbírat houbičky a Mareček může pobíhat po lese, je to tady, začal vážně chodit
Devatenáctý měsíc - mamince se zvětšuje bříško a tak nechodíme už tolik na výlety, prvně jsme jeli na dětský veletrh, kde si mohl hrát se spoustou hraček, blíží se podzim a tak padá listí - Mára zjišťuje, že je to jeho oblíbený sbírací předmět, jo a už nechodí, ale stále jen běhá
Dvacátý měsíc - děláme ozdoby a výzdobu na vánoce a Mára se aktivně zapojuje, připravujeme výbavu miminku, ale Mareček chce všechno vyzkoušet první, na chození musíme používat kšíry, protože Mára začíná hodně utíkat pryč
Dvacátý první měsíc - snížek, miluje snížek (který teda byl snad všeho všudy 14 dní), pečeme cukroví a balíme dárky, ty tedy balí maminka, ale Mareček připravuje ozdoby na dárky (nebo spíš ničí), zažívá druhé vánoce - teda spíš první, ze kterých opravdu něco má
Dvacátý druhý měsíc - čáp mu přinesl brášku a tak se všechno v jeho okolí mění
Dvacátý třetí měsíc - prvně se účastní karnevalu a je převlečený za prasátko, s maminku stále více tvoří různá dílka, výtvory, malování, už zase se může chodit na píseček, další Marečkova slast
Dvacátý čtvrtý měsíc - stále nikde neposedí, ani na tom písečku, vždycky utíká do okolí, brášku má moc rád a půjčuje mu svoje hračky (to jsem zvědavá, jak dlouho mu to vydrží), těší se na své narozeniny
Narozeniny probíhaly u mého bráchy na zahradě. Nafoukli jsme balonky, připravili nápis, zabalili dárečky, připravili spoustu mňaminek a pak se už jen čekalo, až bude mít náladu na otvírání dárečků - neměl, otevřel si asi tři :oD a tak jsme celý zbytek týdne každý den otevřeli jeden dáreček - mno není to prima mít narozeniny skoro celý týden??!! :oD
Dortík měl ve tvaru popelnice, protože ty v poslední době naprosto zbožňuje, jako největší úspěch z dárků mělo popelářské auto s malou popelnicí a jeho vlastní "popelnice" na hračky, kterou jsem mu ovšem musela zabavit a schovat, protože si z ní dělal normální popelnici a házel do ní, co se kde dalo ... a když mi to pak vysypal v obyváku na koberec, myslela jsem, že mě omyjou :oD.

Zatím žádné příspěvky.