Na vyšetření kyčlí snad bylo každé malé miminko. Toto vyšetření je tady poměrně už dlouho a i jak způsob tak počet a případná léčba zůstává stejná. Není radno jej podcenit, přeci jen nohy nás nesou celý život.
Já na něm byla s každým se svých dítek a to buď jej stihli hned v porodnici nebo do 14dnů po porodu, v 6-ti týdnech a ve 3měsících.U Ondry a Aničky nebyl problém, kyčle měli v pořádku a v klidu stačila jen pamprska. Myslela jsem že i u Terezky to bude stejné, ale nebylo.
Tak pěkně od začátku. Ve čtvrtek večer bežel v TV seriál Nemocnice na kraji města a zrovna díl zaměřený více právě na kyčličky dětí. Martin při pohledu na třmínky a strojky jen nadhodill a to se dnes ještě používá? A docela se podivil nad mou kladnou odpovědí, tím jsme to ale uzavřeli. Následující den jsem byla objednaná s Terezkou na ortopedii u nás. Doktor první Terezce s kyčlema zacvičil a pak kontroloval jednotlivou kyčel pod ultrazvukem. A tady nastal problém levá byla relativně v pořádku a označení dostala A II, pravá bohužel hodně špatná s označením C I . Byl to pro mě šok a moc dobře jsem to neustála, rozbouřené hormony 10dní po porodu se předvedli v plné síle. Dostali jsme poučení a nařízené široké balení, poukaz na třmínky , s tím že za týden na kontrolu. Já hned požádala o další názor doktora, v domnění že mě odešle ke kolegovi, bohužel poslal nás rovnou do Brna, k odbornici na kyčle. Domů jsme odcházela se slzami v očích. Doma jsem to ještě obrečela, ale hned hledala informace co vlastně nás čeká. Odpoledne jsem si vyzvedla ve zdrav. potřebách třmínky a stačila mě jen představa že je bude Terezka mít a měla jsem zase slzy v očích. Když ale opadli emoce, došlo mi že v nastávajících vedrech jsou vlastně třmínky lepší než široké balení, dítko může být jen v bodyčku a plínce a né s obr zadečkem. Cela tato situace mě ale rozhoupala k činům a pořídila jsem si šítek na nošení děti. V následujícím týdnu jsme dostali od dětské doktorky ještě potukaz na kalotky Marwell, ty také omezují četnost plínek mezi nožkama, bohužel se už ale nevyrábí, sakra proč věci které jsou k užitku mizí a bez jakékoliv náhrady. Doma jsme se rozhodli že do Brna nepojedem, přeci jen tahat maličkou tak daleko se nám nechtělo a na výsledku by to beztak asi nic nezměnilo a tak jsme to odsunuli až na dobu kdyby se léčba nedařila.
Po týdnu širokého balení a šátkování jsme doktora šokovali, nález dle ultrazvuku byl lepší. Dokonce jsem nedostala ani zpucunk že jsem nejela do Brna. Dokoce se odložilo i nasazení třmínků a zůstali jsme jen na širokém balení a za týden opět kontrola.
Na další kontrole doktor mi doktor potvrdil zlepšený stav, třmíky zatím mám odložit na dni šuplíku a pokračujem v širokém balení nebo šátkování. Kontrola za 14dní. A tak to pokračovalo při každé návštěvě, kdy doktor se smíchem prohlásil "zatracený kus hadru" (myšlený šátek) a já byla nadmíru spokojená.
Teď jsme měli za sebou kontrolu ve 3 měsících. Kyčle vypadají v pořádku, označení dostali A I , ale i přesto mám stále balit na široko a pro jistotu nás chtěl poslat na RTG. To se mi tedy vůbec nelíbí a odmítla jsem to. Náhradou za to prý budu muset dojít ještě za měsíc a pak v 6ti měsících. To mi tak nevadí, ale počet rentgenů chci omezit na co nejméně. Tak jsem zvědavá co řekne za měsíc.
Zatím žádné příspěvky.