18. týden těhotenství

Co se děje s maminkou?

Ženy, které jsou již těhotné podruhé (popř. potřetí a více) mohou v tomto týdnu pocítit první pohyby svého miminka. Pokud jste těhotná poprvé, budete si muset ještě asi 2 týdny počkat.

Začínáte rovněž rychleji než doposud přibírat na váze, od tohoto období budete přibírat asi 0,5 kg týdně. Je tedy vhodné pravidelně cvičením posilovat páteř – předejdete tak nepříjemným obtížím. Nejjednodušším způsobem je navyknout si na správné držení těla!

Nezapomínejte též na vhodné obutí, boty na vysokém podpatku vyměňte co nejdříve za pohodlné boty na nízkém podpatku. Nejsou však vhodné ani boty zcela bez podpatku, u některých žen může dojít k propadání klenby nohy, a tím k velkým bolestem. Správnému obutí věnujte zvýšenou pozornost.

Přírůstek na váze v těhotenství

Je velmi individuální. Udává se průměrně asi 12 kg. Z toho připadá jen asi 3 až 4 kg na miminko, zbytek tvoří placenta, plodová voda, plodové obaly, zvýšený objem krve a celkový objem vody v těle, zvětšené prsy a zvětšená děloha.

Některé ženy přiberou v těhotenství i 20 a více kilogramů, a přesto nemusí mít problémy dostat se po porodu na svou původní váhu (či dokonce nižší).

Nijak se přírůstkem na váze nestresujte, jezte pestře a zdravě (hladovění rozhodně není na místě) a udržujte přiměřenou fyzickou aktivitu. Pokud přibíráte více, omezte mlsání a pití slazených nápojů, nepřejídejte se! Tvrzení, že musíte jíst za dva, není pravdivé.

Těhotenství a sport

Řada žen před tím, než otěhotní, aktivně sportuje. Po dobu těhotenství je dobré tyto sportovní aktivity konzultovat s porodníkem. Obecně se dá říci, že po dobu fyziologicky probíhajícího těhotenství je pohybová aktivita žádoucí. Naopak ženy, které mají těhotenství vedené jako rizikové, ženy s vícečetným těhotenstvím, ženy, které porodník sleduje pro krvácení, předčasné stahy a podobně, by měly nejdříve konzultovat své záměry s ošetřujícím lékařem. Sporty, které hrozí rizikem úrazu, je vhodné vynechat, stejně jako sporty spojené s většími otřesy, skoky nebo míčové hry. Stejně tak nelze doporučit výkonnostní sporty pro riziko nadměrného zvýšení tepové frekvence těhotné ženy a riziko srdečního přetížení.

Obecně doporučovaná je chůze, plavání, stretching, jóga. I ženám, které nebyly zvyklé na pravidelnou fyzickou aktivitu, se doporučuje začít alespoň s těhotenským cvičením. Porod je fyzická zátěž a je dobré na ni organizmus připravit. V rámci cvičení pro těhotné lze nacvičit uvolnění svalů, posílit svalové skupiny, lze natrénovat různé druhy dýchání, které pak u porodu dobře uplatníme. Cvičením lze zlepšit či zabránit bolestem zad, zlepšit držení těla, bránit deformaci nožní klenby a současně usnadnit návrat k původní postavě po porodu. Je vhodné se zapojit do některého z pořádaných kurzů pro těhotné v místě bydliště. Od cvičení lze očekávat kromě zlepšení fyzického stavu těhotné i dobrou psychickou pohodu. Současně lze v pořádaných kurzech potkat jiné těhotné ženy, se kterými je možné diskutovat těhotenské záležitosti a problémy.

Jak roste miminko?

Miminko rychle roste a velmi aktivně se pohybuje, neboť má v děloze nyní ještě dostatek místa. Na ultrazvuku jsou pohyby dobře vidět, prvorodičky je však většinou ještě necítí. Kůže plodu je velmi tenká, pokrytá lanugem, chybí tuková vrstva.

Veliký vývoj prodělává mozek, tvoří se mozková kůra.

Na končetinách jsou vytvořeny klouby, postupně se vyvíjí pevné kosti. S tím souvisí i tvorba sluchových kůstek (ve středním uchu), které začínají přenášet zvuk do vnitřního ucha – miminko začíná slyšet. Vnímá zvuk srdečních ozev matky, její hlas, hudbu… Hlasitého zvuku se může leknout. Nebojte se si s miminkem povídat nebo mu zpívat!

Plod měří od temene k zadečku asi 12 – 14 cm, váží přibližně 150 g.

Více si o průběhu celého těhotenství můžete přečíst na Babyonline.cz.

Za finální korekturu před zveřejněním v Těhotníčku.cz děkujeme MUDr. Romaně Gerychové. Ilustrace: MUDr. Petra Kubáčková.

Více o těhotenství najdete na: http://www.babyonline.cz/tehotenstvi
Více o vývoji miminka najete na: http://www.babyonline.cz/vyvoj-miminka

Tým lékařů Babyonline.cz| 24.6.2011 v 14:49 VSTUP DO DISKUZE K TOMUTO OBDOBÍ
17. týden těhotenství 19. týden těhotenství

Nové články
  • Dovolená s dětmi? No problem!

    Před dvěma dny jsem si dala předsevzetí, sepsala jsem si asi 15 bodů, které chci změnit, které bych ráda splnila a došlo mi, že aby se nám něco v životě změnilo, musíme si za tím jít. Cesta je dlouhá, stoupáme schod za schodem, někdy spadneme zpátky, ale dokud je síla zvednout se a jít dál, je důvod pokračovat. Kdyby byl cíl jednoduchý, snadno splnitelný, byla by to nuda, nebavilo by nás nic.  Poslední dobou hodně bojuju se Sárou. Ale vím, že to vychází i ze mě, dítě vycítí, co je špatně, ví, že nám něco vadí a odráží se, je jako zrcadlo. Tolik se v ní vidím. Státní školka nám nevyšla, byo tedy na čase zvážit školku soukromou. Člověk si řekne "tolik peněz, sakra, co by za to bylo věcí!" Ale kolik jsme ochotni dát za kvalitní vzdělání našich dětí? Jsme ochotni něco obětovat pro klid doma, pro štěstí našich dětí? Myslím, že ano. Je to potřeba. A tak jsme se rozhodli zkusit štěstí ve školce soukromé a já doufám, že vše vyjde a naší holčičce se tam bude líbit. Tolik to uteklo. Před chvílí se narodila a teď půjde do školky.. Tímto lehce únavným úvodem jsem chtěla navodit atmosféru :D Před dvěma týdny jsme dostali nabídku brzkého odjezdu do Chorvatska. Já, která byla u moře naposled v osmi letech, wow! Vyrojilo se spoustu otázek. "Co jízda? Co děti? Zvládneme to? Co ubytování? A co když nám Sára uteče?" a mnohem, mnohem víc. Nicméně jsme bojovníci a rozhodli jsme se to zkusit a jaké to bylo - jedním slovem NÁDHERA!! Objevila jsem kouzlo kamínkové pláže - roční Sofinka si naprosto vystačila, Sára po pěti dnech objevila kouzlo moře a nechtěla se z něj hnout, sbírala mušličky, večer při západu slunce jsem si dávala koktejl a dívala se po štaštných dětech a odpočatém muži.  Musím říct, že ta cesta za to stála. Jeli jsme na noc, holky víceméně celou cestu prospaly, já si připadala zase jako puberťačka, co paří a zpívá v autě, abyych se udržela vzhůru a pobyt tam byl prostě pohádka. Někdy stačí opravdu jen změna místa, aby si člověk srovnal myšlenky a nabral síly.  Proto pokud se rozhodujete, zda jet nebo nejet s dětmi k moři, za mě jednoznačně ANO! Na první pohled se může zdát, že si člověk stejně s dětmi neodpočine, opak je ale pravdou.  ... »

    l*u*s*s*y | 01.07.2016 10:21:59

  • Muzejní noc 2016

    Ani tento rok jsme nemohli chybět na muzejní noci. Jen to všechno bylo náročnější na čas. Babička Hanička chtěla totiž jen s námi, vzala si dovolenou. Věděli jsem, že chceme být poměrně dlouho venku, ale to bývá Luky utahaný, takže bylo zapotřebí, aby po obídku usnul. On byl samozřejmě totálně proti a proto jsme koukli na rozpis a vybrali kostel, který byl dál, měd odpolední program pro děti a kde by se dalo očekávat, že Luky cestou usne. A podařilo se nám, ještě než jsme přejeli Ještěd, Luky už krásně spinkal. V kostele bylo kouzelnické číslo, což bylo něco pro Máru. Moc si přál, aby ho pan kouzelník vybral, protože každý "účinkující" dostal dáreček. Ale pan kouzelník potřeboval starší a lépe spolupracující děti, než je Mára. Ale i tak se to Márovi moc líbilo a ještě víc se mu líbilo, že si mohl brát koláčky, co hrdlo ráčí - to bývá u těch vesnických kostelů normální, že tam nabízí nějakou mňamku. Vzal si jen jeden maličkej, ale byl naprosto spokojený a olizoval se až za ušima - to tatínek jich zbaštil víc a tak jsme aspoň přispěli do kasičky na kostel, když si tam pánové tak debužírovali.  Po asi hodině jsem se vrátili do Liberce - to už se probudil i Luky. Jeli jsme na náherné, ale hodinové vystoupení do takového maličkatého kostelu, ale jezdíme tam každý rok a víme, že to, jak tam zpívají opravdu nemá nejmeší chybičku. Moc hezky jsme si to užili. Jako bunus se tam dal koupit svařáček, tak jsem jeden koupila nám a jeden babičce :o). Zapojili nás i do zpěvu, z čehož kluci měli opravdu velkou radost. Ale přeci jen hodina na ně byla dost, tak po 45 minutách začali pofňukávat a že chtějí jet jinam.  Proto jsme vyrazili do města, kde jsou na náměstí dva kostely. V tom jednom nádherném německém kostelu byla zpřístupněna zahrada, takže jsme si prošli křížovou cestu a já musela klukům vyzvětlovat, co znamenají jednotlivé obrazy, co na nich mohou vidět a co představují. Následně jsme je vzali dovnitř kostele, kde nás samozřejmě upozornili, že se tam nesmí fotit, ale to nám vůbec nevadilo. Kluci tam nafasovali doklad, že jsou kostelní poutníčci, dostali razítka a naprosto natěšení odcházeli do kostela, který byl v podstatě přes ulici.  To byl nás poslední kostel, začínalo se trošku smrákat, ale i tak jsme kluky vytáhli nahoru do kostelní věže, aby se podívali na ten úžasný výhled. Chtěla jsem tam i fotit, ale prostě obava matky mi nedala. Než abych vytáhla foťák, držela jsem si ty svoje dva největší poklady a nechtěla je pustit. Vždyť to byla taková ohromný výška a oni byli tak maličký a prostě ne :oD musela jsem je držet :o). Pak jsme se šli ještě podívat dovnitř kostela, kde mělo začínat vystoupení dětí ze ZUŠky. Klukům se ještě libila mozaika na zemi - každý dostal čtvereček papíru, který byl potřený lepidlem a pak tam byla k dispozici rýže, čočka, pohanka, kuskus a prostě spousta dalších zrníček, semínek různých barev. Každý si mohl na svůj papír dát jaká semínka chtěl a tento malý papírek se přidal do velikánské mazaiky s výtvory ostatních dětí - mno vypadalo to úžasně. Ovšem než začali zpívat děti, naši prckové dostali hlad a tak se musela rychle zajistit večeře :oD. Kebab to jistil a oni odcházeli s narvanými bříšky a velikánskou spokojeností. ... »

    Buik | 01.07.2016 10:20:42

  • První rok ve školce za námi

    Školka Páni, tak už je to rok, co Mára chodí do školky. Musím říct, že jsou na něm vidět velikánské změny. Krom toho, že se tedy naučil pár výrazů, které se u nás opravdu nepoužívají a používat rozhodně nebudou!!! (Normálně tudle jsem mu říkala, že takhle se něco neděla a on se na mě podíval a s naprostou vážným výrazem mi povídá "ty si ale blbá". Mno měla jsem co dělat, abych se udržela a nedala mu pohlavek. Ale pak mě napadlo, že todle určitě nemá ze své hlavy. Zkusila jsem si s ním sednout a vysvětlit mu, že takováto slova se neříkají, že lidi může bolet, když něco podobného řekne a že mě to moc mrzí. Tvářil se, že naprosto rozumí, tak jsem si říkala, že už je to přeci jen velkej kluk. Načež mi to za dvě hodiny řekl znovu a to slyšel i manža. Malej okamžitě dostal přes prdítko ... ale světe div se, od té doby už to neříká.) Tak zvládá spoustu nových věcí, které když jsem ho učila já, nebral nějak vážně. Ale když mu něco poví, ukáže PANÍ UČITELKA, tak je to už něco.  Když jsme konečně překonali prvotní zábrany - jeho nechuť jíst ve školce. Kterou jsem velice obrečela, protože doma mi říkal, ale já nemohl papat, protože si tam nebyla ty. Přes veškeré to nucení a až vyhrožování z e strany učitelek - když nebudeš papat, tak tady budeš muset spinkat. Takže když jsem ho tam poprvné nechala spinkat, tak mi s pláčem pak říkal, "ale maminko, já přeci papal". Přes to, jak se na něj paní učitelky zlobí, protože po obídku prostě spát nechce - sice je v lehárně, ale prostě neusne (jsou spací děti a nespací, Mára se řadí halt k nespavcům) a dost často ruší i ostatní děti. Přes to, jak si na něj paní učitelka stěžovala - teď ani nevím proč, ale musela jsem si s ním před ní promluvit a musel slíbit, že už to nebude dělat. Začal se do školky opravdu těšit, i o víkendu se mě ptá a dneska jdeme do školky - ne, to je škoda. Začínají prázdniny, kdy nás všechny, co jsme na rodičovské nenápadně požádali, zda si nenecháme děti doma, protože tam bude míň učitelek (také jedna odchází na mateřskou, takže mají i podstav). A tím, že chceme jet v září na dovolenou, nebude tam chodit skoro tři měsíce - moc se bojím že pak začne všechno nanovo, moje srdce a uši bude drásat "maminko, já nechci do školky".  Když to shrnu - krásně zpívá spoustu písniček - většinu z nich jsem ho učila i já, ale občas slyším, že si zpívá písničky, které ani já neznám, tak mě to moc těší. Nevím, jestli je tam učí básničky, protože ty ho neslyším říkat, ale tak s ním aspoň opakuji ty, které jsme se učili spolu. Malování nám nikam moc extra nejde :oD (asi z něj nebude malíř - předali nám totiž jeho výtvory a v mnoha případech vypadají jako "shluk mnoha čar", ale i tak se mi líbí a poctivě jsem mu je zařadila do jeho šanonu. Doma máme knížku učíme se malovat, tak podle ní zkouším naučit pár základních obrázků, ale bohužel jeho to přestane hodně rychle bavit, sbalí všechny tužky a je po kreslení. Slovní zásoba se mu rozhodně rozšířila, jen občas mám pocit, že začíní plést skloňování, takže ho dost často opravuji, což se mu samozřejmě nelíbí. Každý večer poctivě čteme pohádky, aby naposlouchal a já ho nemusela opravovat, ale i tak se nám to moc nedaří (na druhou stranu, na to má asi dost času, takže se z toho nijak nestresuji). Komunikace s dětmi - tak zde bych řekla, že se naučil spoustu věcí, bohužel spíše ty negativní. Začal být agresivnější, klidně do brášky strčí, když není po jeho vůli (nutno podotknout, že ten mladší si to nenechá líbit, takže jsou u nás bitky na denním pořádku - když nic jiného, snažím se je naučit :oD, aby se navzájem aspoň omluvili, když už nejsou schopný to vyřešit bez strkání.    Včera jsme nesli kytičky pro paní učitelky. Moc se na to těšil, jak mu budou ostatní děti závidět, že právě on nese kytičku pro paní učitelky :oD. Co vám budu říkat, kytičky pro paní učitelky tam měli i ostatní kluci a holčičky. Na druhou stranu, jemu to stejně moc nevadilo - stále je to velký stydlín, takže když přijdeme do školky, zalejzá si ke stolečku paní učitelky a nejdříve se musí rozkoukat, než si začne hrát.  Je to zlatíčko, mrzí mě, že se do stejné školky nedostal i Luky :o(, ten bude chodit nejdříve do firemní školky a teprva potom ho snad vezmou sem, ale to až někdy v lednu - tedy v lednu o to mohu začít bojovat a snažit se, protože teprve v lednu mu budou tři roky.  Doufám, že se klukům bude ve školce i následující rok dařit a líbit a že na ni budou s láskou vzpomínat a neodnesou si žádná traumata, jako mám já.  ... »

    Buik | 01.07.2016 10:02:52

  • Jako ta Alenka v říši údivů...

    Doma už se těšíme z naší krásné dcerky Elišky skoro osm měsíců. Ani já, ani manžel stále nemůže uvěřit tomu, že už je s námi (zní to divně ale je to tak :) a že strašně rychle utíkají měsíce a málem si nepamatujeme jak byla malinká, když se narodila...Byla jsem prvorodička, nezkušená a hodně jsem se bála co mě u porodu čeká. Ve dvě hodiny ráno mě měsíc před plánovaných porodem chytly velké bolesti, takže jako prvorodička jsem si myslela, že se jedná jen o poslíčky, zkoušela jsem různé fígle jak je oddálit jako horká sprcha, chození atd...nu ale nepřešly ani po třech hodinách a to už mě manžel posadil do auta a jeli jsme do porodnice, pro jistotu..přivítání nebylo vůbec příjemné od sestry, která měla ten den službu a jelikož se jako první otázku zeptala "Jste prvorodička?" a já kývla, rovnou mi odpověděla, že to jsou jen poslíčky a ať jedeme domů, víceméně prostě jako "neotravujte měsíc před termínem". Oba jsme se hodně rozčílili, jelikož Eliška se už jasně hlásila o příchod na svět tím, že si v bříšku skákala jako na trampolíně..po natočení srdíčka i nepříjemná sestra uznala, že se něco děje a šup byla jsem na předporodní přípravě i s manželem. Nijak jsme se nepřipravovali, jelikož jsme si mysleli, že ještě nerodíme a přijedeme zase zpátky domů ale tašku jsem pro jistotu měla :) na "přípravně" byli moc hodní a vše nám vysvětlovali..manžel byl stále se mnou a pomáhal mi do sprchy, ze sprchy a masíroval, ale chudák koukal jak puk :) Eliška se rozhodla mě trochu potrápit a najednou se jí zase ven nechtělo, ale díky doktorům se povedlo přivést na svět naši malou princezničku, váha 3200 kg, 50 cm...nechali nás po porodu hodinku o samotě a blažili jsme se z toho malinkého tvorečka a nevěřili jsme, že už ji máme na světě. Po porodu jsem měla hodně smíšené pocity, co se týče personálu a vůbec co se dělo v porodnici ale dnes, s odstupem času si říkám, že to tak bohužel je a personál už to bere jen jako práci...pokud bych rodila ještě jednou, už bych věděla do čeho jdu a co chci a jak to chci, takže pocity, které nebyly pěkné poprvé bych si odpustila...pokud vás porod teprve čeká, doporučuji nečíst si všechny články, všeho s mírou a raději si od známých, kteří rodili někdy teď zjistit informace a nechat si poradit. Každá žena ví to své a cítí jinak kolem porodu ale podstata je stejná, stejně je to o doktorech...Když jsem byla těhulka, vždy mě zarazilo, že maminka s dítětem, když kolem mě procházela, tak se tak jakoby zasmála a já nevěděla proč. Teď už to vím a dělám to taky, je to úsměv soucítění, že porod tu ženu teprve čeká a má si užívat volných dnů, jelikož s miminkem už nikdy mít volné a klidné dny nebude :) ... »

    Dobi | 24.06.2016 13:06:26

Nejčtenější články
  • Výbavička pro miminko

    Mou jedinou omluvou je, že máme věcičky po dvou dětech a ještě od hodných sestřenic a tet. Jinak si neumím ani vysvětlit, kde jsme toho tolik vzali. Sepsala jsem a se svýma modelkama Eliškou a Verunkou nafotila, co jsme pro naše mimčo přichystali. Kromě kočárku máme snad všechno. Oblečeníčka je opravdu hodně, po zkušenostech, kdy miminko ze všeho asi po 3-5 týdnech vyroste, opravdu stačí 6 bodyček, 4 dupačky, 2 kabátky, 2 overalky na spaní, pokud je zima a nějaká čepička, ponožky. Pokud děťátko věci zašpiní, je nejjednodušší večer během minutky vyprat. Plínky budem používat jednorázové, i přesto mi moje hodná babička postupně nakoupila asi 50 látkových, takže těch máme opravdu velkou zásobu. Máme asi 3 zavinovačky (úplně stačí 1) a perfektní je heboučká žirafí zavinovačka do autosedačky, tu jsme u poslední dcerky využili opravdu hodně. Postýlku máme v ložnici. Zvedli jsme ji do nejvyšší polohy, ať se nemusím k miminku moc naklánět. K postýlce dáme ještě chůvičku. Polštářky a peřinka jsou zezačátku spíš jako dekorace a aby na miminko nefoukalo. Povlečení jsme ušili nové se starší dcerkou, kapsář je výborný na plínky, náhradní oblečení, dudlík a krém, hned je všechno v noci po ruce. Proutěný koš bude mít miminko v obýváku, aby mělo kde spát a odpočívat ve dne. Koš nám půjčila babička a konstrukci na kolečkách vyrobil šikovný tatínek. Koš vydrží asi do 3 měsíců, potom už se bude batolit na dece. V košíku se zatím usadily hračky, které mají dvě starší dcerky nachystané pro miminko do porodnice. Až se děťátko narodí, určitě sestřičkám taky nějaké hračky na památku přinese. Vaničku jsme koupili novou i s molitanovou koupací podložkou, přebalovací podložku máme ještě po Elišce. Na kojení a jako ohrádku pro mimčo je nachystaný krásný kojící polštář s puntíkama, který jsem vyhrála jako dárek od Mamaja group za článek v Těhotníčku. Autosedačka – vajíčko je po mladší dcerce, uvnitř je vložka pro novorozence. Koupili jsme taky nosítko, nejvíc se zalíbilo Eli, takže už víme, kdo bude prďolku nosit. Kosmetiku i potřebné věci z lékárny už máme taky nakoupené. Moc jsme to nepřeháněli, i tak je toho dost. Uvidíme, co bude miminku nejvíce vyhovovat a později dokoupíme. ... »

    jezurka | 11.06.2012 11:20:35

  • Dovolená s bříškem

    „A kdy jako pojedeme na dovolenou?!??“ To byl první a nejdůležitější dotaz mého manžela, když se dozvěděl, že konečně čekáme miminko. Protože bydlíme v horách, neumí si léto bez alespoň dvou týdnů na prosluněné pláži, představit. Nevím, jestli si uvědomil, že za početí našeho broučka může taky on, ale dával to za vinu mě, že jsem naplánovala špatně termín.  „Tak já pojedu sám s holkama“ bylo jeho poslední rozhodnutí, když si uvědomil, že červencové miminko do Chorvatska opravdu vláčet nemůže. Na to jsem hodně zvědavá. Je nervní, jen když jedeme pár kilometrů a Verunka není zrovna naladěná na cestování. Nakonec jsme po dlouhých debatách zamítli i leteckou dovolenou do tropů – nějak se mi do toho s bříškem a dvěma dětmi nechtělo a rozhodli jsme se jet na prodloužený víkend do Aquaparku Babylon v Liberci. Jelo nás šest – já, tatínek, Eliška 9, Verunka 2, neteř Terezka 9 a brouček dobře schovaný v bříšku. Cesta autem byla dlouhá, ale i když už jsem byla ve 23tt, přežili jsme ji s miminkem dobře. S bříškem se nastupuje do auta hůř. Vyplatilo se taky vzít si pod záda polštářek. Na recepci hotelu jsou na rodiny s dětmi zvyklí. Nabídli nám krásný rodinný dvoupokoj, takže jsem mohla s mimčem v jednom pokoji odpočívat a v druhém si hrály holky. Doporučuji naši vychytávku – vymysleli jsme jim bojovku, která je každý den na nějakou dobu zabavila běháním po celém Babylonu. Dostali objevitelské deníčky a plnili různé úkoly, zjišťovali legendu o Babylonu, kreslili obrázky a zkoumali okolí. Tak jsme my měli čas i na odpočinek a další zábavné činnosti :)   Jako těhulka jsem si nejvíce užila hotelové snídaně. Veliký raut, kde byl výběr jídla od teplé snídaně, masa, vajíček, zapékané zeleniny, salátů, obložených mís, zeleniny, až po různé druhy müsli, jogurtů, koblih, buchet, ovocných salátů a dalších pochoutek. Na snídani jsme strávili spoustu času a s bříškem mi nebylo ani trapné zkusit od všeho něco, aspoň jsem vše mohla svést na těhotenské chutě. Dny jsme trávili nejvíce v aquaparku. Nasoukala jsem bříško do plavek a užívali jsme si vodních atrakcí. Miminku se ve vodě moc líbilo, plavání i lenošení v různých zákoutích aquaparku bylo příjemné. Hodně času jsme strávili ve vířivkách s teplou vodou. Jediné, co mimču moc nevyhovovalo, byly sauny. Taky jsme si samozřejmě netroufli na tobogány. Protože jsme schválně pro dovolenou vybrali jarní prázdniny a ne víkend, nebylo ve vodě moc lidí a taky jsme měli k dispozici spoustu volných lehátek na odpočinek. Když nás vodní svět přestal bavit, zašli jsme si do IQ parku a Lunaparku, kde se vyřádili hlavně děti. Já s miminkem povýšila na roli hlavního fotografa a dodavatele svačinek. S bříškem se totiž na kolotoč ani do autíčka vlézt nedá. Večeře v dinner bufetu byla opět záběr. Snažili jsme se jíst střídmě, ale takovému výběru jídel se nedalo odolat. Vyzkoušeli jsme spoustu dobrůtek, nakonec jsme si dali zmrzlinový pohár a odkulili jsme se do pokoje. Zvláštní bylo, že ač jsme my dospělí byli zralí na spaní, děti chytly druhý dech a vyžadovaly zábavu. Takže jsme se rozdělili. Tatínek dostal na starost holky a já mimčo. Starost o drobečka v bříšku byla jednoduchá – otáčet se na správnou stranu, ať si může hezky kopat a občas pohladit nebo poškrábat na zádičkách. Dovolenou v aquaparku jsme si moc užili a nastávajícím maminkám doporučuji! Až se brouček v létě narodí, zeptám se ho, jak se mu v Babylonu líbilo :) ... »

    jezurka | 23.04.2012 00:37:08

  • Odkud jsme a kam jdeme

    Ležím potmě, dívám se na vedle mě stojící postýlku a hladím si břicho. Človíčku, zdalipak ty víš, že o tom, co teď prožíváš, tvůj život zdaleka není? Že za chvilku opustíš to relativně bezpečné, teplé hnízdečko a budeš bojovat s takovými věcmi jako je gravitace, bolavé břicho nebo neznámý, šišlající, culící se obličej tvé matky? Zázrak zrození mi přijde na jednu stranu strašlivě absurdní, na druhou stranu neskonale dokonalý. Kdo to jen vymyslel?     ... »

    danicka84 | 10.04.2012 20:12:22

  • Úplný začátek

    Těhotenství jsem plánovala téměř přesně na den. Až Barborka oslaví druhé narozeniny, chtěla jsem doma malé miminko. Jelikož mě mé zaměstnání vždy bavilo a nechtěla jsem mezi dětmi velký věkový rozdíl, přišlo mi to ideální. Být doma 4 roky, mít mezitím 2 děti a pak už si s nimi jen užívat a plánovat. Do 10 měsíců jsem kojila Barunku, po ukončení kojení jsem zašla za doktorkou jestli je vše v pořádku a že bych tak za půl roku chtěla začít další miminko. Doktorka řekla že klidně můžu, že jsem v pořádku. Vysadila jsem proto antikoncepci, po které jsem po ukončení kojení začla špinit a s tatínkem jsme v nějaké slabé chvilce rozhodli, že nemáme na co čekat, že je beztak cyklus rozhozený, že nemám menstruaci tak není žádný důvod se nějak víc hlídat. Opravdu osvědčená antikoncepční metoda, jak se ukázalo za 14 dní na těhotenském testu. Rozdýchávali jsme to oba :) Proto bude mezi dětmi 19-20 měsíců  Jojo, člověk míní, život mění. ... »

    luciasek84 | 10.04.2012 09:35:41

Nejlépe hodnocené
  • Maminka

    Maminka Moje nejoblíbenější členka rodiny. Hraje si semnou na schovávanou, pokud se nudím a začnu se krapet vrtět, hned mě začne hladit a utěšovat. Pokud náhodou se zabývá něčím jiným, po chvilce mé snahy narovnat si nohu v koleni ihned nastává první fáze hlazení a utěsování. Prostě nám to klape:) Také si semnou ráda povídá a ujišťuje mě, že v noci se prý má spát. Chacha, to jí ještě vysvětlím. Všude ticho a tma jako v kostele a já bych měl nevyužít té skvělé šance na nové taneční číslo?? Rád poslouchám její hlas a ještě radši bych už konečně viděl, jak vlastně vypadá. Bude se mi líbit? Jaké má oči? Vlasy? S postavou prý nic moc, vzhledem k tomu že každý kdo k ní v posledních týdnech přijde tak tvrdí, že má velké břicho. Ale nevadí. Budu jí mít rád tak i tak. O tom jestli se budu líbit já jí, o tom nepochybuju. Jsem totiž ohromnej fešák. Nevím sice jak to poznala, ale odhalila že mám pindíka. Asi jí to práskla ta zrádkyně doktorka. Jsem holt chlap a protože jsem parádně ješitnej, nebudu se ukazovat jen tak kdekomu. ... »

    luciasek84 | 10.04.2012 09:28:40

  • Úplný začátek

    Těhotenství jsem plánovala téměř přesně na den. Až Barborka oslaví druhé narozeniny, chtěla jsem doma malé miminko. Jelikož mě mé zaměstnání vždy bavilo a nechtěla jsem mezi dětmi velký věkový rozdíl, přišlo mi to ideální. Být doma 4 roky, mít mezitím 2 děti a pak už si s nimi jen užívat a plánovat. Do 10 měsíců jsem kojila Barunku, po ukončení kojení jsem zašla za doktorkou jestli je vše v pořádku a že bych tak za půl roku chtěla začít další miminko. Doktorka řekla že klidně můžu, že jsem v pořádku. Vysadila jsem proto antikoncepci, po které jsem po ukončení kojení začla špinit a s tatínkem jsme v nějaké slabé chvilce rozhodli, že nemáme na co čekat, že je beztak cyklus rozhozený, že nemám menstruaci tak není žádný důvod se nějak víc hlídat. Opravdu osvědčená antikoncepční metoda, jak se ukázalo za 14 dní na těhotenském testu. Rozdýchávali jsme to oba :) Proto bude mezi dětmi 19-20 měsíců  Jojo, člověk míní, život mění. ... »

    luciasek84 | 10.04.2012 09:35:41

  • Odkud jsme a kam jdeme

    Ležím potmě, dívám se na vedle mě stojící postýlku a hladím si břicho. Človíčku, zdalipak ty víš, že o tom, co teď prožíváš, tvůj život zdaleka není? Že za chvilku opustíš to relativně bezpečné, teplé hnízdečko a budeš bojovat s takovými věcmi jako je gravitace, bolavé břicho nebo neznámý, šišlající, culící se obličej tvé matky? Zázrak zrození mi přijde na jednu stranu strašlivě absurdní, na druhou stranu neskonale dokonalý. Kdo to jen vymyslel?     ... »

    danicka84 | 10.04.2012 20:12:22

  • Jak na to

    "Potvoráci",oslovili jsme něžně s manželem své dva potomky,budete mít ještě jednoho bratříčka,nebo sestřičku.Oba potomci(4 a 5 let)se zarazili,nasadili výraz nasvědčující tomu,že se zrovna pokoušejí vyvrátit teorii relativity a po chvíli vydali jasný povel.Naše holčička chce  sestřičku,kluk pro změnu brášku.Jako bych to netušila.No nic,hlavně že se myšlence jako takové nijak nebrání.Maličkosti už přeci jen nějak doladíme. Uplynulo pár týdnů a já vím  naprosto přesně,že ten další potomek bude holčička.Nezbývá tedy nic jiného,než to oznámit potvorákům.Ach,díky Bože za mužskou ješitnost projevující se už v ranném věku.Stačilo našemu chlapečkovi polichotit,vysvětlit mu jak je bezvadné,že bude náš jediný princ a určitě si s dvěma holkama poradí. Od té chvíle má náš malý vetřelec jméno Janička a oba starší sourozenci se každou chvíli ptají,kdy že už bude to miminko.Mají smůlu,ještě si 5 měsíců počkají. ... »

    Val.J35 | 11.04.2012 07:13:17

Nejnovější diskuze
  • UTZ Screening

    Ahojky mám dotaz jak moc je vidět miminko na 3D ultrazvuku ve 21. týdnu? Kdyby někdo měl fotečku budu za ni ráda ať vím na co se těšit. =) ... »

    Lilith666 | 01.03.2016 13:47:34

  • ja jsem chodila plavat ale byl...

    a jsem vzdy takhrozne moc unavena a vycerpana ze se to nedalo nekdy ani vydrzet a tak jsem jenom lezela.. pak mi doktorka doporucila magnesium a unava opravdu polevila. kdo by mel stejnou komplikaci t ... »

    kocka228 | 26.01.2016 13:32:29

  • zkuste se v lekarne podivat po...

    spermotrendu, myslim ze je to to co hledate :) ... »

    olga.polka | 16.12.2015 13:05:08

  • doplnek stravy

    prosim nevime jestli neexituje nejaky doplnek stravy na podporu funkce a kvality spermii? snazime se s manzelem o miminko, zatim kratkou dobu, ale ma z toho spatny pocit ze se nam to zatim nepovedlo, tak bych mu chtela nejak pomoct..:) ... »

    kocka228 | 10.12.2015 15:00:26

více novinek » Z redakce
Klára po 2. měsíci hubnutí

Jak je na tom Klára po 2. měsíci hubnutí? Po nasazení antibiotik Klára přestala cvičit. Nutriční terapeutka došla k závěru, že k žádným změnám nedošlo. ... »

Třetí těhotenství po císařském řezu

Mám za sebou dva císařské řezy, jizva se hojila dobře, nebyly žádné komplikace. Nyní uvažujeme o třetím dítěti, jaká jsou rizika? ... »

Lucku čeká císařský řez

Lucka má stanoven termín císařské řezu 4. července v porodnici v Havířově. Alena nám zaslala profesionální těhotenské fotky. ... »

více novinek » Od maminek
Fotosoutěž o nejlepšího Upatlánka

Taky to u Vás občas vypadá, jako po výbuchu? Podělte se o tyto zážitky s námi! 12 nejvtipnějších fotek vyhraje nové kašičky Sunárek. ... »

Jak vybrat vhodný školní či studentský batoh

Vhodně vybraný školní batoh může usnadnit přehledné ukládání věcí i námahu s jeho nošením. Na co se tedy při výběru soustředit? ... »

Pěstounem se člověk buď narodí, nebo nenarodí. Peníze to nezmění.

Manželé Nedbalovi uvažovali o adopci už před narozením první dcerky. Jejich úvahy však nabraly konkrétní podobu až když se jim nedařilo mít druhé dítě. ... »

více novinek » V diskuzním klubu
spani a usinani

      nejsi ty ta moje kamarádka?   A usnou ty děti bez tebe?Kluci od té kamarádky totiž ne.Ona fakt musí s nima ležet v posteli uprostřed a každý kluk z jedné strany pod peřinou. Ani k ... »


U nás se biče říkají pětkám.  ... »

Výlet

Já jedu dnes s kamarádem na výlet do Krnova,kde jsem jezdila na prázdniny za babičkou.Ona už je 4 roky mrtvá,ještě jsem tam nebyla se podívat ani na hrob.Pojedu se podívat i na dům.A pak se uvidí co p ... »


 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace