Když jsem oěhotněla, překvapilo mě, kolik lidí s jistotou ví, co čekáte, aniž by to ještě mohl doktor vědět.... Hned se všechny kamarádky chlubí s tím, že přesně ví, protože trpíte stejnými chutěmi a tak. někdy mě to fakt bavilo. Ale jsem jasný příklad toho, jak lehce se dá podlehnout
Na začátku těhotenství, jsem ujížděla na sladkém. Ale jak! Já ty gumový medvídky i snídala a měla jsem je dokonce schovaný i v nočním stolku
. A tím se to celé rozpoutalo. ,,jj, jíš sladké, to bude holka." , ,, Nechutná ti kafe, to bude holka.". Kolem mě lítalo jen slovo "holka". a já s vtipem na rtu říkala, jak bude vtipné, až to bude kluk
. Mě to přesto tak ovlivnilo, že jsme o tom doma začali mluvit jako o jasné holčičce. Jeden večer jsme si s Martinem pouštěli nějakou pohádku a byla tam princezna Rozárka. A bylo rozhodnuto. Čekáme Rozárku
Já byla nadšená a na bříško jsem začala mluvit jako na Rozinku
Jednoho dne mi psala kamarádka, že vyřadila oblečení a hračky po svých holkách a že mi je dá. Byla jsem nadšená!!! 7.2.2019 mě čekala kontrola u svého gynekologa i s ultrazvukem. Bylo nám jasné, že tam by to mohlo být potvrzeno
No nebylo. Naše miminko na nás ukázalo záda a nic mezi nožkama. Miminko evidentě má svou hlavu. Což mě nerozhodilo a po cestě zpět, jsem si u kamarádky vyzvedla to oblečení. Marťa mi s tím pomáhal a ještě ten večer jsem si to rozložila v obýváku a třídila si velikosti a věci, které se mi líbí
Všude samá růžová, to bylo něco nádherného! Druhý den nás čekalo sezení na genetice a opět s ultrazvukem. Tak proč ne, jdeme si pro Rozárku
. Nejdřív jsem měla sezení s doktorem a pak mě vyzval na ultrazvuk, kam šel i Marťa. Bylo to něco nepopsatelného. Opět naše miminko vidět
To si však užívám dodnes! A pak to začalo:,, Chcete vědět pohlaví miminka?" ,,No jasně." odpověděla jsem a s úsměvem čekala na to, jak se nám holka ukáže. ,,No, tak na 90% kluk." Hned, okamžitě jsem se začala smát a brečet zároveň. Dojatá z chlapečka a vysmátá z růžového obýváku
Vedle sebe jsem do toho všeho zaslechla:,, Joooo!" a viděla nadšenýho chlapa, který kdyby mohl, tak radostí proskočí stropem. Má kluka, nosím mu syna. Plakal a děkoval. Já stále ležela, plakala a a snažila se doktora vnímat, co mi povídá. Jediné na co jsem se zmohla, tak jsem chlapovi řekla, že má po Rozárce :D v tu chvíli se na mě otočil doktor a povídá:,, Tak příště!" :D Smála jsem se. Miminko nevykazuje žadné anomálie a na první pohled vypadá zdravě. Domů jsme odcházeli s nádhernými fotkami a termínem další návštěvy. V autě mi to hned nedalo a volala jsem mamině. Asi nikdy nezapomenu na to ticho, které nastalo, když jsem řekla, že bude mít vnuka
jojooo, také tipovala holčičku :D Mě to ovšem ještě nějakou dobu šrotovalo v hlavě. Tak moc jsem byla ovlivněná tím, jak všichni říkali holčičku, že jsem se na ní opravdu upnula. Dnes, dnes bych si za to nafackovala! Čekám zdravého chlapečka, kterého bych za žádnou holčičku už nevyměnila. To modré oblečení, je přeci také tak krásné. a že my ho máme echt modré 
kdykoliv mám chvilku a jen tak rozjímám a hladím si bříško, tak vždy přemýšlím, jaký ten náš kluk asi bude, co ho asi bude bavit? Jaké to bude, až ho poprvé uvidím? Nooo, to už bude brzo!! Vždyť už začínám 30tt.



tak hrozně to utíká, od zjištěného pozitivného těhotenského testu



Zatím žádné příspěvky.