12.5.2013
Den rodiny, nebo tak nějak se jmenovala ta akce, které jsme se s Marečkem a babičkou zúčastnili. Jako měla jsem dost. Je fakt, že tomu dělali ohromnou reklamu, ale nečekala jsem, že tam bude tolik lidí. Nemáme to daleko, ale jet tam jen s kočárkem, na to je cestou moc silnic, velký provoz a museli bychom nějak objet dálnici. Takže jsem vyrazila - jako spousta jiných - autem. Vím, že tam jsou ohromná parkoviště a hned několik, ale už když jsem se bližila, viděla jsem, jak je naprosto plno, Chtěla jsem tam dojet hned na začátek, ale naše výprava s Márou zabrala víc jak půl hodiny a tudíž jsme to prostě nemohli stihnout.
Najíždím na parkoviště a snažím se ulovit místečko. Kde nic tu nic a ještě to zastavili tak, že musím vycouvávat. Ach jo, zkouším se proto s naším malým autím otočit, což se mi na několikátý pokus povedlo a pak se to najednou stalo. Vidím slečnu, jak nastupuje do auta a odjíždí. Nelením, rychle tam zamířím a už máme parkovací plac, hurááá! Vyndáváme kočárek, Máru a další potřebné nezbytnosti a razíme směr velký randál. Mára je u vytržení - vidí spoustu dětí, ať už na koloběžkách, odrážedlech, bruslích, trojkolkách a nebo jen tak pochodujících. To naprosto zbožňuje. Když některé míjíme, tak se snaží i natahovat, aby se jich mohl dotknout.
Dorazili jsme do centra dění a tam je to taky supr. Rozdávají tam balonky, které prcek vysloveně zbožňuje, takže během chvilky drží dva v ručkách a je naprosto spokojený. Pozoruje děti na trampolínách, jdeme se podívat na koníky, díváme se na ňamky, co tam prodávají - chtěli jsme si koupit cukrovou vatu, ale ono se začalo nějak zatahovat a tak jsme to pak v rychlosti otočili a úplně na to zapomněli.
Střílelo se tam z luku, jezdili tam malé motokáry, různé dětské atrakce. Mára všechno poctivě a pečlivě sledoval. Říkala jsem si, že se tam zastavím, až tam nebude takový nábuch, protože to dětské hřiště vypadalo fakt hezky. Vlastně to udělám takhle, vezmu sebou babičku a brusle:oD. Babička bude hlídat Máru a já budu bruslit :oD.
Nakonec, když jsem viděla ty nádherné louky kolem, nahnala jsem tam Máru, že udělám nějakou krásnou fotečku. Mára se zase předvedl, jako velký lumpík, jen jednou se mi podíval do objektivu. Pak už jen trhal, trhal a trhal. Byly tam všude totiž pampelišky a ty on prostě zbožňuje. Od toho trhání měl normálně úplně žluté tlapičky. Dokonce jsem ho musela dvakrát přenést, protože otrhal všechny kytičky, na které dosáhl.
Zatím žádné příspěvky.