Tak, už se nám skutečně rozjel 26 týden těhotenství. Tudle jsem o tom tak přemýšlela a musela jsem si přiznat, že kdyby to byl už 36, tak bych se vlastně vůbec nezlobila :o). Stále mi totiž leží v hlavě ta těhotenská cukrovka a představa, že budou vánoce bez cukroví :o(. Mno nic, rychle myslet na něco jiného. (Hned v pondělí ráno jsme se objednala do té poradny, mám tam dorazit ve čtvrtek a vyčlenit si alespoň hodinu, to mám ale radost :oD).
V pondělí jsem vyrazila spolu s manželem (ty jo, furt si na to označení teprva zvykám :oD) k paní doktorce. Marečka jsme nechali u babičky (bylo nádherně a tak se ty dva vypravili na kočárkovou procházku). Byla jsem moc ráda, že na parkovišti bylo místo, protože jsme jeli jako tradičně na poslední chvíli a ta představa, že tam budeme někde kroužit a hledat, kam dát auto a já pak doběhnu celá ufuněná k doktorce, se mi vůbec nelíbila. Stále zapomínám :oD, že ač je člověk objednaný, nikdy to nevyjde přesně, že??!!!
V čekárně jsme opravdu zase asi půl hodiny čekali, pak se konečně otevřely dveře a já mohla vstoupit :o). Sestra mi klasicky změřila tlak (furt 130/70 - nelíbí se jí to). Nechala jsem si ukázat výsledky testu (hm, tak opravdu mi to "uteklo" o ty dvě desetiny) a pak jsem si šla už sednout do převlékárny.
Když na mě přišla řada, tak se mnou ještě jednou probrala paní doktorka výsledky. Hned si zapsala, že jsem objednaná do poradny. Také mi udělala nový rozpis těch návštěv a pak už jsme se vrhly na tebe prcíku. Čípek je beze změny, což je docela supr, na to, jak mě občas pobolívá až píchá v podbříšku. Na tuhnutí bříška mám dovoleno brát až 6 tabletek magne B6 (ač v lékárně říkali, že právě kvůli těhotenství mám brát maximálně 2).
A už jsme se šly podívat na tebe, ale požádala jsem tedy paní doktorku, že máme sebou tatínka a že by si chtěl ověřit, jestli tam obravdu není kačenka. Hned pro něj paní doktorka došla a mohl začít "průzkum". Měřili jsme tě a máš 800 gramů, což je přesně v mezích normy, takže zatím na tebe neměla moje těhotenská cukrovka žádný vliv. Ještě se paní doktorka smála, že se může stát, že budeš mít porodní váhu nižší, než ji má tvůj bráška, protože tě nebudu moci přenášet a taky když si budu víc hlídat ty sacharidy - tak jsem sama zvědavá. Jinak chlape, už si tak velikej, že ses nám nevešel celej na monitor :o). Znovu jsme zkontrolovali ksichtík, srdíčko, nožičky, ručičky - to si nám i mával. Všechno ještě jednou přeměřili. Nechali si udělat pár fotek a už jsme skoro šupajdili pryč.

Tady se kouká přímo na nás :o)
(musím se smát, protože ty samé fotky máme i u Máry, tak nevím, buď si budou kluci hodně
podobný a nebo prostě ty mimi na UTZ vypadají všechna stejně :oD)
Tatínek se ještě při odchodu ptal, jak že je to teda s tím testem a co to pro nás může znamenat a jaké to může mít následky pro mě atd. atd. atd. Přiznám se, že jsem měla pocit, že paní doktorka není z jeho otázek nadšená. Odpovídala tak s úsměvem na rtech a vlastně i otázkama ... "myslíte si, že kdyby paní byla nějak ohrožena, že by tu mohla jen tak stát" .... "prostě tabulkově spadla do nějaké skupiny a my se tím prsotě budeme řídit, nemyslíte, že to tak bude lepší" ... :oD a na tu jeho nejdůležitější otázku ani nedokázala odpovědět "A jaká je teda ta odchylka měření?" ... Mám pocit, že kdyby tam chodilo víc tatínku s takovýma otázkama, tak se paní doktorka jde asik odstřelit :o).
Zatím žádné příspěvky.