Jelikož se nám přiblížil svátek matek, přemýšleli jsme, co hezkého bychom s klukama mohli našim maminkám - babčkám dát. Když jsme byli na pouti v Jítravě, tak jsme jim koupili krásná perníková srdíčka, ale říkala jsem si, že ještě něco takového osobního - od srdíčka - by to chtělo. A jelikož jsou oba kluci ještě malý a málo co se nám daří vyrobit, zatím nás nikdy nezklamal otisk. Takže po chvíli přemýšlení bylo jasno. Budeme dělat otiskávací přáníčko.
MÁRA
Pokáždké a to už od mala, když jsem chtěla Marečkovi obtisknout ať už nožičku, nebo ručičky, vždy to byl ohromný problém. Jemu se to prostě vůbec nelíbilo. Nelíbilo se mu ani matlání barvy na nohu, ani obtiskování, prostě nic a byl u toho vždycky strašlivý bengál. Proto jsem se domluvila s Martinem, že mi u toho bude asistovat. Všude po zemi jsem rozložila papíry s tím, že snad aspoň na jeden se nám podaří udělat obtisk. Barvu jsem si dala jako tradičně do mističky a místo štětečku, který by ho mohl lechtat, jsem si připravila vlhčený ubrouse. O jaký byl mu šok, když Mára v klidu přišel, nechal si barvu namatlat na ruku a sám, bez jakékoli pomoci ručku obtiskl na papír. A co víc, moc se mu to líbilo a hned nastavil znova ruku a chtěl pokračovat. Přemýšlím, jak on to pojmenoval, něco jako "matli, bum" - já totiž říkala, musíme ručičku namatlat a pak uděláme bum na papír. A s nožičkou to bylo to samé, také žádný problém. Když pak odpoledne přišla babička, tak ji hned hlásil "matli, bum", naštěstí ona vůbec nechápala a já tentokrát nevysvětlovala.
LUKY
Tak s tím už to bylo trošíčku složitější. Myslela jsem si, že tady to bude brnkačka a tak jsem o pomoc Martinovi neřekla, ale po pravdě, bylo to horší, jak s Márou a to o dost :oD. Lukášek totiž jak někde ucítl, že ho něčím matlám, okamžitě to něco chtěl. Nevěřila bych, jak takhle malé dítě už může být zručné - tedy že dokáže tak rychle lapnout ručičkou po něčem, co vidí. Žádný, že to jsou nekoordinované pohyby, toto byly naprosto cílený pohyby a co víc, skoro vždy úspěšné. Takže barva nakonec byla ... všude :oD. Na Lukym, na bodíčku, na plínkách kolem, ale důležité bylo, že i na papíře, kde před tím tiskal Mára.
VÝSLEDEK
Babičky byly nadšené. Do přáníčka jsem pak ještě vymyslela pro každou babičku takové povídání, přidala jsem tam datum, aby bylo jasné, kdy otisky vznikly. A jak jsem koukala, obě babičky už mají přáníčka umístěná. Takže záměr se snad povedl!
Zatím žádné příspěvky.