1.10.2014
Jak vypadá náš den
Musím to rychle zapsat, protože mám neuvěřitelný pocit, že se nám v brzké době začne \"vzhled\" dne měnit.
Lukášek vstává kolem osmé hodiny ráno. Vždycky za ním s Márou přijdeme a přejeme mu \"krásné ráno\". Mára se naučil říkat věci, které říkám já, takže u nás po ránu probíhá něco takovéhoto. \"Dobré ráno\" \"blé áno\" ... \"ty si už vzhůru\" \"vzůůů\" ... \"Lukášek má vyhajáno\" \"Luky hajáno\" .... \"ahoj\" \"ahoj\" .... \"pojď ke mě\" \"ke mě\" ..... a pak ho společně vyndáváme z postýlky, přičemž Lukášek se směje od ucha k uchu a je naprosto spokojený, že nás konečně vidí, že jsme si pro něj přišli. Ve většině případů si ho doneseme do obyváku, posadíme do košíčku a necháme si ho hrát.
Pak přijde na řadu převlékání, protože kolem deváté má Lukášek hladík a musí okamžitě a bezpodmínečně dostat mlíčko. Doma jsme většinou do desíti hodin. A tak mám čas na to uvařit Lukymu polévku - ve větším množství, část dám do kelímků do ledničky. On si mezi tím hraje buď v košíčku, nebo se plazí po zemi a nebo je otravován Márou.
Když se přibílíží ta desátá hodina, začne být utahaný a tak je mi jasné, že půjdeme ven. Obléknu ho, dostane něco teplého na sebe - v teplém se mu moc dobře usíná a vyrážíme ven. Venku chce buď ještě chvíli sedět a čumákovat, ale většinou se rovnou zavrtá do plínek a usne. Po zhruba půl hodince je vzhůru a chce okamžitě čumákovat - nedej bože, když ho nechám ležet v kočárku a on nic nevidí, to se pak hlasitě ozve. Posadím ho a on buď pozoruje okolí, když někam ťapeme a nebo pozoruje Máru, jak si hraje třeba na písku nebo na zahradě u tety. Pomalu se nám začíná blížit dvanáctá hodina a tak to obracíme domů.
Luky si zbaští svou zeleninku úplně do posledního kousíčku a pak je naprosto spokojený. Ještě na chvíli ho dáváme do košíčku, aby si pohrál a pak šupajdí do své postýlky, kde si zdřímne. Když má dobrý den, tak spí třeba dvě hodinky, ale v poslední době to začal hezky flákat a dává si opět tak třičtvrtě hodinku. Pak se probudí a čekáme, až se vzbudí i bráška a nebo až dorazí táta, abychom někam vyrazili. K svačince dostává ve většině případů přesnídávku s piškotkama a tu taky miluje - babička mu nadělala spoustu přesnídávek a tak si může Luky užívat.
Kolem čtvrté hodiny jdeme ven, buď za dětma na písek, nebo na nějakou procházku a nebo si dáváme sraz s nějakou tetou a jejíma prckama, aby si všichni pohráli. Ven chodíme snad za každého počasí. Všem se tam líbí. Luky se většinou nemůže rozhodnout, jestli si má dát ještě šlofíčka a nebo to vydržet do velkého spinkání. Pozoruje všechno kolem, nejraději by také vystoupil z kočárku a hrál si taky.
Pak máma zavelí, že je čas jít domů, vykoupat se, napapat se a jít spinkat. To už se nám blíží sedmá hodina a proto rychle utíkáme do vany, kde si kluci dobře pohrajou a vycachtaj se. Při oblékáni pyžámka je Luky už hodně podrážděný a dává to hodně hlasito najevo. Proto mu rychle šoupneme mlíčko, které vysosá během chvilky a jde rychle do postýlky. Někdy usne hodně rychle, někdy si dává na čas.
Krásně spinká, je radost se na něj podívat. Vypadá jak andílek a já bych ho nevyměnila za nic na světě. Úplně se nad ním vždy rozplývám. Jak se přiblíží 23 hodina, začne se pomalu budit a kolem půlnoci už na sto procent dostává další baštu. A já vím, že mám tak hodinu na spánek a pak začne zase plakat. A taky že jo, je to mazlík, takže pak si ho většinou beru k sobě do postele s tím, že tam buď nějakou dobu čumákuje a nebo hned zabere a vydrží tak hajat do šesti, kdy se hlásí o další přísun mlíčka. Kolem sedmé se vzbudí bráška a tak opatrně vstanu a nechám ho hezky do těch osmi dospinkat, abychom ho zase šli \"vyzvednout z postýlky\"
Zatím žádné příspěvky.