11.10.2014
V sobotu jsme si udělali krásný výlet. Měl to být jeden z posledních hezkých víkendů, tedy z víkendů, kdy mělo být hezké počasí. A jelikož už jsme dlouho plánovali, že pojedeme do Zoo do Prahy a stále jsme to odsouvali z různých důvodů, museli jsme toho využít.
V zoo otevířají v devět hodin, ale to jsme ještě byli v Liberci a musím ač nerada přiznat, že do zoo jsme dorazili skoro až v jedenáct hodin. První, co nás překvapilo bylo to, že jsme nemohli najít místo k zaparkování, jaký tam byl nával. Až na třetím parkovišti se na nás usmálo štěstí a pak už jsme si šli vystát hezky dlouhou frontu na lístky a taky na zaplacení parkovného.
Pak už jsme se s dvěma kočárky, dvěma kluky v klidu a pohodě dostali dovnitř. A jako tradičně, Mára zamířil nejdřív k popelnicím, aby je skoukl a porovnal s těma, co máme v Liberci. Ještě jsme skoukli mapu, abychom naplánovali, kama půjdeme a už jsme pelášili k prvním zvířátkům. Zvířátek tam byla spousta, co si budeme říkat, chodili jsme od jednoho k druhému, Mára teda spíš utíkal. U každého se chtěl ale zastavit a uděla hačí. takže začátek naší prohlídky se opravdu "vlekl":oD. Pak si ale dal říct a hezky mašíroval a tak jsme viděli tučňáky, medvědy, různé ptáčky až jsme narazili na první pavilon a vypravili jsme se dovnitř. Což bylo docela nelogické. Krom toho, že tam bylo nechutné horky, drali jsme se tam se dvěma kočáry a jedním poletujícím klukem. Dostlai jsme se do části, ve které byli noční živočichové, takže tam byla tma a Luky začal tak strašlivě křičet. Ale to už jsme viděli schody a výtah, takže to vypadalo poměrně dobře, ale v tu chvíli jsme zjistili, že výtah nejede. A tak otočka a drát se skrz lidi zpátky. Mno bylo mi do breku a přiznám se, že už jsme do žádného dalšího pavilónu dovnitř nešli.
Pak jsme viděli koníky, sloníky, žirafky. A tady začl být Mára docela unavený, ale nevzdával to. Prolejzal prolézačky, sbíral kamínky, dyndal na mě korunky na mince se zvířátky, sjízděl po zadku kopečky - což jsem myslela, že mě trefí, poskakoval a pozoroval. Zastvili jsme se na palačinku, pohrál si tam s kamínky na písku a dokonce se mu tam zalíbila jedna holčička.
Pak jsme pokračovali na opičky, gorilky, na ptáčky ... a tady začla být tak utahaný, že se nechal dokonce vozit i v kočárku! Ale to nebylo na dlouho, protože se chtěl opět bavit a pobíhat po svých. Nakonec nám to nedalo a vzali jsme ho ještě do dětské zoo a taky na vláček. A světe div se, naše dítě, které nechce jezdi na ničem, se nechalo svést na vláčku a měla jsem pocit, že kdybychom mu zaplatili víc jízd, tak by ani neslezl. Potom si tam ještě chvíli hrál s ostatním dětma, ale to se začala už blížit čtvrtá hodina a byl čas myslet na navrátila.
Velice nerad se nechal dovést k autu, ještě při nasedání zazlobil, ale hned po tom, co jsme vyjeli usnul a určitě se mu něco krásného zdálo, protože se furt tak blaženě usmíval.
Jestliže se někdo chystáte do Zoo v Praze, tak neváhejte, je to tam opravdu nádherné a za jeden den se to fakt nedá stihnout!!!

Zatím žádné příspěvky.