Milý Marečku,
chtěla bych ti vyprávět jednu nádhernou pohádku o princovi (tatínkovi) a princezně (mamince). Tato úžasná pohádka se odehrála 15.2.2012 na zámku Hrubá skála, ale hezky od začátku.
Jednoho krásného dne se princ a princezna rozhodli, že si udělají nějaký krásný výlet. Tento výlet byl na počest jejich tříletého výročí – to znamená, že se již tři roky znají a mají se rádi. Dlouho si nemohli vybrat, kam se pojedou podívat, ale když se tak jednou dívali na obrázky v obrazovkové knížce (počítač) zaujala je právě Hrubá skála. Princezna nelenila a zkusila se zeptat, zda mohou přijet na ten nádherný zámek. Hradní pán jim odpověděl, že je samozřejmě rád uvidí. A tak se domluvili a vyrazili.
Ve svém kočáru (Buautí) měli spoustu věciček, ale princezna se moc zlobila, když princ ještě na chvíli zastavil u své maminky královny a od ní táhl obrovskou truhlu (krabici od ryb). Princezna si myslela, že princ veze ještě něco dobrého k snědku v té velké krabici a tak měla docela i zlost.
Když se blížili k zámku, hradní pán jim připravil nemilé překvapení. Jeli totiž v zimě a všude bylo moc sněhu. Hradní pán nedal odhrabat příjezdovou cestu a jelikož princ a princezna nejeli na saních, dalo jim velkou práci dostat se do zámku. Nakonec se jim to ovšem podařilo. Hned na dvoře je přivítal hradní páv a hradní stráž jim ukázala, kam mají uložit svůj kočár. Komorná jim pak dala klíčky od pokoje a ukázala jim, kde budou jejich komnaty. Bohužel hradní obsluha nenosila zavazadla a tak si princ a princezna museli vynosit všechny svoje věci do komnaty samy. Ale jim to vůbec nevadilo, aspoň si mohli prohlížet ten nádherný zámek. Pak se ještě zastavili u hradní ošetřovatelky a ta jim slíbila, že jim připraví nádherné masáže, zábaly a ošetřování těla všeho druhu.

Princ a princezna byli cestou zmoženi a tak se odebrali do svých komnat. Vybalili si oblečení a princezna si chtěla odpočinout. A víš proč si chtěla princezna odpočinout? Protože pod srdíčkem nosila tebe Marečku a byla hodně unavená. Ale princ nechtěl odpočívat a byl takový nervózní. Stále se ptal princezny, jestli nechce vědět co je v té obrovské truhle. Princezna nechtěla, ale když už se princ ptal po několikáté, řekla, ať jí tedy obsah ukáže. Musela ovšem princi slíbit, že zavře oči a nebude se chvíli koukat. Proto si sedla na okraj postele a poslušně čekala. Najednou ji princ řekl, ať otevře oči. Princezna otevřela oči a prince před ní klečel na kolenou a dával ji kytici růží. Princezna byla velice dojatá, myslela si, že dostává kytičky k jejich výročí. Najednou ale princ zvedl druhou ruku a v ní měl krabičku ve tvaru srdíčka a v ní se schovával nádherný prstýnek. A princ se zeptal princezny, jestli si ho vezme. Princezna chvíli koukala, pak začala brečet a nakonec se zeptala: „A co za to? Doživotní úvazek?“ Pak se pousmála a řekla: „Ano“. A pak začal brečet i princ.

Bylo to nádherné a jak princ tak princezna si celý pobyt na zámku užili. Hradní pán jim zařídil speciální jídelní místnost, ve které byla nádherná výzdoba. Svíčky, srdíčka, okvětní lístky růží, to vše bylo v této jídelně. Ošetřovatelka o ně pečovala, dopřála jim masáž – tu dopřála tedy pouze princovi, protože princezna s prckem v bříšku masáž nemohla. Té dopřála nádherný zábal, ve kterém hladila Marečka po bříšku.




Tak Marečku a příště ti budu vyprávět nádhernou pohádku o tom, jak princ a princezna slavili svatbu. A teď už si hezky zalez do pelíšku a dobrou noc.
Zatím žádné příspěvky.