Musím to sem napsat, protože když koukám z okna a vidím, jak je tam oškolivo a jak prší, a jaká je tam tma a jak jsme nastydlí ... brrr, fakt děsný.

Ale zpátky k naší krásné Chorvatské dovolené. Vyrazili jsme s klukama ještě jednou letos k moříčku. Tak nějak jsme si uvědomili, že podobnou dovolenou budeme moci udělat ještě příští rok, ale pak budou nástupy do školy a my bychom se k moříčku po sezóně těžko dostávali. Proč po sezóně, když pominu to, že je to levnější, tak především kvůli teplotám. Vůbec si nedokážu představit, že bych se měla "válet u moře" a zažívat u toho třicítky, nebo i víc. To je pro mě tím nejhorším snem - nebo spíš noční můrou. Takže pro nás varianta po sezóně je opravdu ta ideální.
Vyrazili jsme v sobotu odpoledne, tak nějak jsme doufali, že kluci brzy v autě usnou a cesta bude pohodová. Jaké bylo naše překvapení, když už cestou do Prahy začali, že je to nebaví a že chtějí něco pojíst :oD. Vytáhla jsem tedy napečené řízečky od babičky a pořádně tu divnou zvěř nakrmila s tím, že pak určitě usnou. O opět jsem se mýlila. Tím jsem jim dolila život do žil a ještě kolem půlnoci - to jsme byli u hraničního přechodu - byli vzhůru. Moc mě pobavili jejich průpovídky - přechod v Hatích vypadá tak, že jsou tam kasína, spousty zámků a podobných věcí a v noci to úžasně svítilo a jelikož synovec byl v Americe v Disneylandu a tam taky byly takové hrady, tak Mára prohlásil "Ahaaaa, tak tady byl Vašík, já chci taky na Mickyho" :oD. Nicméně pak už konečně usnuli a my pokračovali hezky v jízdě.
Cesta ubíhala tak nějak pohodově, jen jednou jsme tak trošku zakufrovali u hranice - problém byl v tom, že sjezd na dálnici, kterým jsme chtěli jet, byl uzavřen a my v rychlsti a totální tmě, nemohli najít rychle jnou cestu. Nicméně i toto jsme docela rychle. K ránu jsme se začali blížit k místu určení - snažila jsem se být celou dobu vzhůru s manžou, ale tady mi už začaly padat víčka a v tu chvíli manža řekl, že ho pálí oči a že se vystřídáme. Udělalo se mi úplně špatně :o), já takhle utahaná a řídit auto s celou rodinou. Mno uznávám, naše rychlost se snížila, protože jsem se opravdu bála, ale jelo se krásně. Pak se začali i pupíci probouzet a hned bylo veseleji. Nádherné svítání nás přivítalo a my už byli skoro na místě.

Jako místo pobytu jsme si vybrali Vodice. Krásné to místo. Hned jak jsme tam přijeli, chtěli jsme se vykoupat a pak na nás "začal lov". Přijelo tam jedno auto a pán nás přesvědčoval, že musíme bydlet u něj. Odvezl si manžu a ukázal mu prostory, ale manžel měl jiné představy - chtěl mít přímý výhled na moře a tudíž toto bydlení nedopadlo. Přejeli jsme více do centra a už nás opět ulovila paní, ale tam se nám nelíbila cena. A lup, už nás zase popadl jiný pán a když to bylo do třetice, tak jsme se rozhodli, že tam zůstaneme. Z balkonu výhled na moře, cena supr, a co víc v zahradě fíky, víno, prostě úžasné místo pro kluky i pro nás.
Hned po ubytování jsme vzali věci k vodě a šli k moříčku. Martin hned po vykoupání usnul a mě nastal dlouhý čas - snaha neusnout a hlídat stále pobýhající a dobře vyspalé děti :oD. Ale i todle proběhlo v pořádku. Po poledni jsme se vydali ulovit něco k snědku a pak nám začaly opravdu krásné dny. Moříčko, výlety, úžasné jídlo (pan domácí nám přál, denně jsme dostávali hroznové víno, nebo fíky, třikrát nám udělal ryby, dostávali jsme i jeho domácí víno (které bylo tedy hezky silné), nějaká ta kořalečka také proběhla :oD, prostě dovolená dle našich představ.
.... ach jo, a teď je měsíc po dovolené a mě se táááák stýská :oDD

Zatím žádné příspěvky.