Vlastně mi došlo, že jsem si nepoznamenala nic ke školce.
Dostat tříleťáka do školky je docela boj.
Za prvé, vám dítě nevezmou, pokud mu nejsou už tři, takže pokud se vám dítě nenarodí ideálně v létě, ale podzim - zima, máte jasný, že v září ho nevezmou a jste na čekací listině.
A za druhé, když se zadaří a dítě vám přijmou, stejně nemůže fyzicky nastoupit, dokud mu nebudou ty tři, takže třeba až v listopadu. Vy už ovšem v té době musíte platit školné, protože vám tam drží místo... jediné plus v postupném dobírání žáků asi vidím v tom, že ostatní děti už jsou zvyklé a tak má paní učitelka víc času, věnovat se jedinému nováčkovi, který pláče než když je jich tam pět...
Nástup byl nejdřív nadšení, to, když jsme tam byly spolu... když jsem ji tam nechala hodinu samotnou a pak postupně dýl, bylo čiré peklo, mami se mnou... maminkůůů, pusinka do podkovy, klepající se koutky, slzičky... trvalo mi to srdce a naprosto chápu, že to některé maminky vzdají a odloží o rok nástup.. my vydrželi, trvalo to dlouho... měsíc, ale pak najednou zlom, po vánocích se najednou těší, ukazuje mi co nakreslila, paní učitelce nese dárek...
Vždy je to zatím po O (po obědě domů).
A co se školkou změnilo? Najednou jde se oblékat i samotná, doteď jsem ji k tomu nedonutila. Najednou se snaží vybarvovat bez přetahování, sama si vleze na záchod, doteď jsem ji musela vysazovat. Mámu má na háku, ve školce musí a jde to... neuvěřitelný.
Zatím žádné příspěvky.