Po návratu z chalupy jsme si užívali nechutných veder, které nás i někeré dny donutili zůstat doma, abychom se venku neusmažili. Ty jsi ta vedra snášela statečně a začala jsi pomalu, ale jistě řádit.
Ve středu 8.8.2018 jsem najednou zjistila, že máš lehce zvýšenou teplotu, ale nic jiného jsem na tobě nepozorovala. Zavolala jsem tedy paní doktorce, ale ta měla bohužel dovolenou a zastupoval ji pan doktor z vedlejší obce. Tak jsem zavolala jemu. Telefon mi zvedla sestřička a řekla mi, že takto lehce zvýšená teplota (+/- 38,2°C) může být klidně i k těm vedrům a ať ti hlavně dávám napít a chladím tě ve vaně. V tu dobu jsi ale nevzala do pusinky vůbec žádnou tekutinu, kromě Sunaru a kaše.....zkoušela jsem ti dávat snad všechno, co na trhu bylo (všechny možné čaje, ovocné šťávičky různě ředěné, vodu....), ale marně, ty jsi prostě nepila. Dehydratovaná jsi naštěstí nebyla, evidentně ti stačil přijem tekutin z jídla. Teplotku jsi měla i ve čtvrtek, takže jsem znova volala panu doktorovi. Sestřička mi opět řekla to samé co předchozí den a že nemám plašit. Samozřejmě, že jsem plašila, pořád jsem u tebe byla, 100% jsem se ti věnovala (později se mi to dost nevyplatilo :D) a doufala, že to brzy přejde. Nic, v pátek stále teplota. Naložila jsem tě tedy do auta a vydala se k panu doktorovi. Ten ti udělal CRP, které nic neukázalo, pokyny zůstaly stejné a pokud by se nic nezhoršilo, tak v pondělí k naší paní doktorce. V sobotu jsi ale byla mávnutím kouzelného proutku bez teplot, ale udělala se ti vyrážka - šestá nemoc. V pondělí 12.8.2018 tedy bylo po všem, tak jsem naší paní doktorce jen zavolala, vše jsem ji popsala, ta právě konstatovala šestou nemoc a bylo.
A jak jsem psala výše, od té doby se z tebe stala "protivka". Zvykla jsi si, že se ti plně věnuji, a já se od tebe nemohla hnout ani na krok, a to doslova. Vydrželo ti to zhruba do konce října, pak se to začalo lepšit, ale přišly další libůstky :)
V prúběhu srpna jsem ti měla začít dávat ovoce. Jak jsi krásně papala zeleninu, tak jsi nesnášela ovoce :D Stejně jako s tím pitím, dělala jsem psí kusy, ale jediné nad čím jsi úplně neohrnovala nos, byl rozmačkaný banán se sušenkou, ostatní jsem si mohla naložit. Až zhruba začátkem října jsem začala mít úspěch s rozvařeným jablíčkem a mohla jsem i k němu něco přidat. Obecně ale ovoce není úplně kámoš:D
Ke konci srpna jsi konečně vyřkla "máma". Nebylo to samozřejmě spontální, opakovala jsi po mě a znělo to špíš jako "bába", ale já měla radost a považuji to za plnohodnotné. Nicméně od září jsi velmi srozumitelně začala říkat "ham" a "nam" a samozřejmě jsi moc dobře věděla, co chceš - byl to ted pokyn pro papání i bumbání...ano bumbání, v září jsi konečně začala pít čaj Sunárek
Na přelomu srpna a zaří jsi se začala "pohybovat" po dece. Byly to spíš takové přitahy a odtahy, ale moc tě to bavilo. V průběhu září jsi zjistila, že se umíš přetáčet i z bříška zpátky na záda a byla jsi moc šikovaná. Břišáky jsi měla vytrénované, díky tvé zvědovasti, už z kočárku, takže jsi hlavičku při přetáčení krásně držela.
13.10.2018 jsi se začala plazit. Byla to velká práce, takže jsi se nepouštěla do ničeho velkého, ale touha zjistit, kde co je byla silnějí, takže během chviličky jsi se plazila úplně všude.
Ještě v říjnu ti vylezly další zuby - 21.10.2018 třetí zub - jednička vlevo nahoře a 28.10.2018 čtrtý zub - jednička vpravo nahoře
Od konce řijna jsi už hezky začala říkat "táta" a "máma" - máma tedy zněla jako "váva", ale už jsi věděla proč a komu to říkaš :)
A přišel 3.listopad 2018 a s ním první rýma, trvající cca 10 dní. Rýma je pro mrňata opravdu příšerná nemoc. Zde šly stranou i naše zásady a první noc, když jsi se cca ve 2 ráno vzbudila a nešlo ti spinkat, tak jsme si tě vzali do postele. Spinkala jsi u mě v ruce ve zvýšené poloze, ale evidentně ti to vyhovovalo, protože jsi krásně spinkala. Já jsem jen pospávala, bála jsem se abych tě nezalehla a hlavně jsem pořád poslouchala jestli dýcháš. Nosík jsme prostříkávali mořskou vodou a vysávaly nudle, byla jsi statečná. Na stříkání jsi krásně držela a odsávání jsi taky docela zvládala, ale nelíbilo se ti to. Když bylo po všem, měla jsem ohromnou radost :)
16.11.2018, na ten den nikdy nezapomenu. Chystaly jsem se ven, já tě jako vždy dala do kočárku, vedle kterého jsem stála a oblíkala si bundu a obouvala boty. Ten den, jsem ti dala do kočárku zimní fusak a vyndala jsem přední madlo (od začátku září už jsi jezdila ve sporťáku, protože z hluboké korby jsi neviděla a hrozně tě to štvalo). Fusak jsem ti nechala rozepnutý, aby ti nebylo vedro a do kočárku jsem tě posadila, měla jsi to ráda, koukala jsi na mě jak se oblíkám. Byla jsi ovšem také zvyklá, ohýbat se přes to madlo a šahat na rukojeť kočárku. Toto mi ale vůbec nedošlo. Ano, já se natáhla pro klíče, ty jsi se naklonila, madlo tě "nepřidrželo" a už jsi letěla. Pocity, které se ve mě odehrávaly, nelze popsat. Byla jsem ráda, že jsi hned začala plakat, to jsem věděla, že je lepší než tichý šok. Asi jsi se trošku kousla, protože ti lehce tekla krev z pusinky - jen do prvního utření, takže opravdu nic velkého, ale já v tu chvíli málem volala záchranku. Naštěstí jsi se celá u mě v ruce hýbala, zkontrolovala jsem, jestli se ti rozšiřují zorničky, sleduješ očima hračku a nebolí tě, když ti zvednu ručičky, celou jsem tě prohlídla. Ty jsi se zklidnila dřiv než já a už jsi se začala mrskat, jako jestli jdeme ven nebo co. Byla jsem z toho vyřízená ještě 14 dní.
18.11.2018 ti vylezl pátý zub - dvojka vlevo dole a začala jsi "pérovat" na kolínkách. Ovšem plazení ti zůstalo, plovoucí podlahy nejsou pro tohle vhodné a kusový koberec a pěnové puzzle hrdinně ignoruješ
20.11.2018 šestý zub - dvojka vlevo nahoře
3.12.2018 sedmý zub - dvojka vpravo na hoře
8.12.2018 osmý zub - dvojka vpravo dole
7.12.2018 jsi si najednou stoupla u gauče, bylo to dost nejisté a musela jsem tě hodně přidržovat, ale během pár dní jsi nabyla jistoty a začala jsi kolem gauče i chodit
V pondělí 17.12.2018 se ti objevil ekzém - v loketních jamkách, na kotníčkách ze zhora a pod levým kolínkem. A-derma nezabírá. Ve středu 19.12.2018 jsi se po odpoledním spinkání vzbudila se zvýšenou teplotou 38,4°C a ta se tě takto držela až do čtvrtka 20.12.2018, kdy jsi se po odpoledním spikání vzbudila bez ní. A v sobotu 22.12.2018 přišla druhá rýma. Takže prima svátky. Ty jsi naštěstí opravdu statečná a až na to že jsi trošku umrněná a hůř spinkáš, tak jsou určitě děti, se kterými je to těžší i bez rýmičky. Tahle rýma, s malými přestávkami, trvala až skoro do půlky února. Mořská voda a odsávačka se mezitím stali tvými nejlepšími kamarády.
První Vánoce jsme tedy krásně zvládli, ty jsi samozřejmě vůbec nechápala, co se děje, ale my jsme měli radost velkou.
27.12.2018 jsi si konečně sedla, už to vypadalo, že budeš dřív chodit, ale ty jsi si jen dávala na čas.
Silvestr jsi taky krásně zvádla, vzbudili tě až rachejtle, které pouštěli přímo naši sousedi. My ale byli připraveni a když to začalo a tebe to vzbudilo, tak jsme si tě vzali do postele a ty jsi během pár minut usnula. Když to přestalo, tak jsme tě odnesli zpátky do postýlky a spinkala jsi až do hladu :D
A najednou je to rok, co jsi tu s námi. Je to neuvěřitelné, strašně rychle to uteklo. Z malého nehybného uzličku se stala velmi rychlá a šikovná holčička. Ještě tedy sama nechodíš, ale doufáme, že to brzy přijde, abychom na Velikonoce mohli jet na chaloupku :) Jo, a 2.3.2019 ti vylezl devátý zub - čtyřka vpravo dole a 4.3.2019 desátý zub - čtyřka vlevo dole :D
Tak krásný druhý rok
Zatím žádné příspěvky.