Letošní se nesli v duchu pohody, pořád se mi nechtělo do pečení a příprav, uklízení měnechytalo ani náhodou. Holky a Ondra mě plně zaměstnávali, k tomu počasí které vůbec vánoční atmosféru nepřivolávalo. Nakonec jsem zvládla 7druhů, které máme rádi. S dárky mi hodně pomohl BOL a jeho soutěže ve kterých se na mě usmálo štěstí.
Vše pomalu vypuklo v neděli 20. kdy starší děti byli u babičky a já si mohla v poklidu zabalit všechny dárky, taka smontoval rostoucí židle a promýšleli jsme strategii jak to vše přeneseme pod stromek. Už jsem pomalu nevěřila že Ondra ještě letos bude věřit na Ježíška a že nás určitě prokoukne či donese nějaké zaručené informace ze školy. 23. nečekaně Ondra zůstal přes noc u druhé babičky a my mohli v poklidu nazdobit stromeček, o tom už ví že vlstně Ježíškovi pomáháme aby toho neměl tolik. Já uvařila zelňačku, pro děti zeleninovou polévku a bramborový salát. Rán bylo kouzelné když Anička přišla do obýváku a viděla nazdobený stromeček. Ondra dorazil během dopoledne a zastavil se u nás i můj taťka aby mi předal zavařenou zeleninu na ozdobu salátu. Musel také ochutnat zelňačku a bramborový salát, ten mi totož vždy dělala moje mamka a domů si odvezl krabičku s cukrovím. Po obědě už vrcholili přípravy,salát byl nazdobený, losos naložený v marinádě, na pohoštění pod stromečkem nachystané cukroví a jednohubky.
Před večeří jsme se vypravili na procházku, je to náš zvyk projít se kolem rybníku a dát ptáčkům a kačkám nějaké to krmení. Hned po odchodu z domu jsme se musela vrátit, abych nepozorovaně přesunula všechny dárky na balkon.Po návratu začal spěch dodělat večeři, slavnostně se obléknout a pomalu pokukovat z okna zda náhodou nezahlédneme už Ježíška. Večeře byla kupodivu poklidná, nedodržujeme že se nemá vstávat od stolu ono to asi s dětmi ani nejde. Terezka si hověla na klíně u taťky a já se snažila nakrmit sebe Aničku i Ondru. Po večeři jsme šli vyhlížet Ježíška do dětského pokoje, taťka měl za úkol hlídat druhou stranu a urovnat špinavé nádobí. A najednou to úřišlo, ozvalo se zacinkání zvonečku a prásknutí bálkonových dveří. Aníčka s Ondrou stáli oněmnělí před stromečkem na ktrém záříli prskavky. Ondra nadšeně vykřikoval že přeci jen byl hodný a dárky tam jsou. Anička s Terezkou si libilovali v trhání balícího papíru a Ondra rozdával a rozdával. Nakaždého čekalo pod stromečkem překvapení,na Terezku spíše praktické věci jako plavací kruh a plnitelné kapsičky na jídlo,Anička doplňky na péčio panenku,Ondra pak stavebnice a kruz našeho mládí stolní hokej všichni pak nějakáý ten měkký dárek v podobě čepic, nákrčníků a nějakého oblečení. Ondra s Aničkou pak společný dárek magnetickou stabnici, výtvarné potřeby a rostoucí židle ke stolu. Anička z Terezkou pak skluzavku. Já si vybalila nečekaný víkendový pobyt v Maďarsku, nevím zda bude odpočinkový jedeme všichni a jako chůva babička a švagrová
. Taťka si vybalil knížku a nějaké dobroty. Tím že jsme večer začali poměrně brzy zbylo dost času na pohrání si a nemuseli jsme děti zahánět do postýlek se slzama.

První svátek chodíme k mamince od manžela, tam už jsou dárky jen pro děti a samtnou babičku. I ona totiž dostala záhadnou obálku s víkendovým poukazem do Maďarska. Ondra dostal vytouženou dráhu Hot Wheels a Anička velký kočárek, jé to bylo radosti.
Druhý svátek jsme byli u mých rodičů. I tamsenadělovalo ale už čistě prakticky, chichi i přesto že jsem to vůbec netušila, domluvla jsem dárek pro děti ručníky že budeme chodit na koupání
plus nějaké ty překvapení.
Poslední dárkový den měl Ondra ještě v sobotu u Jirky, ale už i na něj toho bylo moc. A i my byli rádi že je po všem a užívali jsme si jen toho že jsme doma všichni pohormadě, já nemusím ráno vstávat a honem děti hnát směr škola.

Jsem ráda že letošní(vlastně teď už loňské) byli hodně poklidné, Ondra i nadále věří a za rok bude o jedny rozzářené oči u stromku víc.
Zatím žádné příspěvky.