Už je to tááák dávno, kdy jsem byla poprvé těhotná. Sledovala každý kousek těla jak se mění, každé zaškubnutí bříška, těšila se na každou kontrolu u lékaře co nového zas uvidím. Když se zlatíčko Ondra narodil bylo to něco hrozně nového a krásného, ze začtku jsem měla strach úplně o vše zda dělám správně. Při každé nejistotě, kašílku či teplotě jsem letěla k doktorce. Steně tak i na měsíčné kontroly abych věděla že přbírá tak jak má. Nemoci se nás dost vyhýbali ale sem tam bylo potřeba léků předepsaných od doktora.
Při druhém těhotenství jsem se sledovat už tak nestačila, bylo mi dobře a tak jsem chodila do práce do kdy jen to šlo. Jednou ráno jsme se probudila a najednou byl pupek tady. Ondra se hrozně těšil až se sestřička narodí. A najednou tu byla naše princeznička. Strach odpadl, převážení už přeci nebylo třeba, sama jsem viděla že prospívá. Nemoci se nám vyhýbali obloukem. Sem tam rýmečka a kašlík, ale nic hrozného co bychom nezvládli doma. Více nás potrápili teploty při růstu zubů, vždycky dva tři dny a klid na 14dní a pak zas. Zub se objevili v klidu až po měsíci, jen snad o špičácích jsme nevěděli, vyrostli všechny naráz v 19měsích. myslím si že tomuto stavu napomohla dovolená u moře a také každodení procházky ať bylo počasí jaké koliv, Ondru do školky někdo odvést a vyzvednout musel.
Při třetím těhotenstvím jsem se sledovat nestihla už vůbec, pomalu sjem byla ráda že jsem stíhala chodit na kontroly včas. I když jsem se pokaždé moc těšila, nejvíc pak na poslech srdíčka, to byla chvíle kdy jsem si pohla v klidu 30minut posedět bez rušení. Po porodu už to doma šlo jedna dvě, i přestože jsme denně chodili do školky všichni nemcoi se nás vyhýbali obloukem. Doktorku známe jen z preventvních kontrol, přeci jen už nejsem vystrašená prvorodička a vždy si říkám s banalitou se tam nepohrnu a závážné to zatím není. Rýmu a teplotu znám u Terezky jen od zoubků a měla vždy jen dva tři dny. Dokonce i celou zimu se mi drželi všichni tři.
A najednou teď na jaře si to vyberou. První začala o Velikonocích prskat Anička, rýma, kašlík, zvýšená teplota, zalepená očka, k tomu velká mrzutost, aaaa .... nurofen a jitrocelový sirup vše zahnal. Jitrocelák dostal i Ondra jako prevenci. Jen co se z nejhoršího z nejhoršího dostala, začala Terezka rýma, kašlík, mrzutost zalepená očka, teplota jen lehce zvýšená.U ní teda zatím bojuji jen s mořskou vodou do nosíku, a pomalu vítězím. No ale Ondra přeci nesmí zůstat pozadu, u něj je fajn že smrká už sám, i když mu to občas musím připomínat, včera došel domů z bolestí hlavy a dnes mu začali kysat očka také,, aaaaa.... proč já. Dávám mu den že to zvládnem vyřešit doma, k doktorce se mi moc nechce se všema třema. A jak na potvoru má lékárna výpadek běžně dostupných kapek. Snad to zvládnem zase sami doma 
Zatím žádné příspěvky.