Tak zítra začínám 17.týden, kdo by to byl řekl...
Z těhotenských potíží můžu vytyčit hlavně neustálou potřebu chodit čůrat, 100x denně a pak jednou v noci, někdy se poštěstí, že to vydržím do rána. V prvním těhu jsem to měla také, ale trochu v omezenější míře a trvalo to krátce někdy mezi 8. a 12.týdnem a pak se to vrátilo kolem 33.týdne. No ale teď je to fičák jako... nevolnosti ustoupily, mám větší hlad a jsem schopná do sebe dostat téměř cokoliv, jen nejsem moc odvařená z kuřecího masa, na to nedostanu chuť ani zaboha. Taky se mi to pořád ještě dobře navaluje z různých pachů, nos mám fakt jak čmuchací pes. Když jsem dělala mleté hovězí, musela jsem si dát šátek přes pusu jinak bych vrhla. Mám strašnou chuť na nezdravé věci jako je pizza nebo hamburgery, hranolky, to bych mohla pořád, ale to nejde, že jo :-D Kupodivu nemám ani moc chuť na sladké, což se s minulým těhu nedá srovnat, tak jen doufám, že to je dobré znamení, že cukrovka tentokrát nebude. No uvidíme. 
Únava naprosto katastrofální. Možná trošinku se to v posledních dnech zlepšuje. Plus brutální hlad. Unavená a věčně hladová, šílená kombinace.
Minulý týden jsem začala trochu cítit, že se v břiše něco začíná dít. A tuhle večer jsem dostala parádní kopanec, až jsem nadskočila. Byla jsem přesně 15+4, což je o týden dřív, než jsem pohyby cítila v minulém těhu. Teď sem tam cítím takové pošimrávání, pokopávání, ještě to není žádná síla. Taktéž tajně doufám, že miminko bude poněkud klidnější než byl Honzík, ten do mě bušil a kopal od rána do večera :-) No jo, ale s pohyby mimča je spjaté i to, že mě poněkud dost začalo bolet břicho a jsou dny, kdy mi podbřišek tvrdne. Příští týden jdu na kontrolu, tak se o to musím podělit s doktorem. Představa, že bych měla jen ležet, je nějak nereálná tady s drakem a na jiné věci jako nemocnice raději ani nechci pomyslet. To by dostal chlapeček školu :-/
Takže břicho mám fakt citlivé, stačí i pohlazení a už to začíná tuhnout. Měla jsem to u prvního, ale někdy až po 20.týdnu, brala jsem magnézko, a po pár týdnech to bylo dobré a už se to nevrátilo. S citlivostí souvisí i to časté čůrání, ta děloha mi fakt na ten močák tlačí, nebo třeba na velkou musím běžet hned. Pak se mi uvolní celé břicho. No, nic moc extra se teda necítím. Jinak bříško roste, trochu jinak než prve, tenkrát šlo rovnou do špičky, teď se to spíš tak nějak rošiřuje pravidelně ze všech stran. S tím souvisí i moje odvozování pohlaví, tenkrát jsem měla vyloženě klučičí břicho, teď se mi zdá, že to je takové to pěkně kulaťoučké holčičí. Ale kdo ví že jo :-D
Na ultrazvuku ve 12.týdnu mi doktor řekl, že to vypadá na holčičku, ale je to brzo, přece jen tam něco ještě mohlo přirůst, no příští týden se snad dozvíme, kdo tam na nás čeká. Holčičku bychom si přáli a i já tak nějak cítím, že by to mohla být holka, ale jak se říká, spokojíme se se vším, hlavně, když bude vše v pořádku a v pohodě to miminko donosím.
Jinak řeším takové věci jako blížící se nástup do školky, Honzík by měl jít od května a dosud není odplenkován, hlavně máme problém s kakáním, které prostě jinam než do plíny nedá. Jinak je šikovnej a když nejsme doma, všude chodí na wc, i v obchoďáku. Ale doma s maminkou mává a protestuje a protestuje. Pak se taky neumí sám obléknout, ledá svlíknout a to ještě tak sundat bačkory nebo boty, sundat bundu, mikinu, boty, ale nic přes hlavu nepřetáhne a tak. Ach jo, je to ještě daleká cesta. No od května to bude jen na zkoušku, jen na pár dní, aby si zvykal, od září naostro, tak spoustu věcí snad dožene.
     
            Zatím žádné příspěvky.