Nové články
  • Pozitivní test aneb zpět k těhotníčku

    Týden jsem nedostala menstruci,proto v pátek 26.8. si dělám těhotenstký test,který byl pozitivní. Zítra jdu na gynekologii, pevně doufám,že mi to potvrdí. Jsem moc šťastná, již podruhé!! :-) ... »

    Kulikula | 30.08.2016 08:41:52

  • Výstup na Ještěd

    Výstup na Ještěd Jelikož bydlíme v Liberci a Ještěd je dominantou Liberce, občas si tam uděláme výlet. Většinou je to něco ve stylu, že autem dojedeme na jedno parkoviště nedaleko vršku a jen kousíček, cca 300 metrů dojdeme. Tentokrát byl krásný den, sluníčko svítilo a tak jsme nechali auto o hodně níž, na nádherném výhledu na Liberec a hore vyrazili pěšky. Při pochodování po silnici najednou vidíme, jak jede lanovka. Kluci utíkají, aby ji ještě pořádně viděli a jak tak stojíme pod lany, projdou kolem najednou dva páni a Mára vidí, že jdou pod lany nahoru. Jeee, to by bylo něco - prolítne mu hlavou. A tak se toho táta hnedka chytá a že s Márou půjdou pod lany - hm, hezký nápad - a já že to mám s Lukym obejít. A to se mi teda vůbec nelíbí. Nelíbí se mi to, že neuvidím Máru a nelíbí se mi to, jak dlouho bysme to obcházeli. A je rozhodnuto, jdeme taky pod lany.  Ten kdo zná cestu na Ještěd pod lany ví, že spodní část je celkem dobře schůdná - až na to, že je to furt do kopce :oDD. Horní část je horší - je zde hodně kamenů, suti, kouský klacků, hlíny, prostě všeho možného, po čem se to docela klouže. Když vidím, jak to Lukymu hned dole podkluzuje, vedu ho za obě ruce a div že ho na každém kroku nenadzvedávám. Zároveň musím uznat, že jsem hned po chvlice byla totálně utahaná :o(, záda bolela a ruce jsem skoro necítila. Taky mi dvakrát málem vyskočilo srdce z hrudi, když mu to i přes mou pomoc ujelo. Volám na manžu, že si kluky na chvíli vyměníme, a on souhlasí. Jenže Mára je jak kamzík, okamžitě upaluje nahoru a zde mám pro změnu problémy ho stíhat :oD. Až ve chvíli, kdy objeví, že všude okolo jsou velké borůvky, dává mi chvíli odpočinku a já toho okamžitě využívám a vyhledávám schůdnější cesty. Postupujeme stále výše, sice z nás teče, sluníčko na nás krásně svítí, ale na druhou stranu jsme objevili jeden úžasný výhled, který jsme do té doby neznali. Mě napadají myšlenky, že na těch vyhřátých kamenech by mohly být hadi a opět cítím, že mi srdce snad vyskočí z hrudi. Uklidňuji se tím, že když nevyskočili na ty lidi, co šli před námi, nemají důvod vyskakovat na nás. Jsem nejšťastnější člověk, když s Márou vylézáme nahoře u Ještědu a z vršku pozorujeme poustup Lukyho a táty. Luky se statečně drží a krásně pochoduje. Mára opět začíná s tím, že má hlad na palačinku. Ten projevoval už cestou nahoru a vždy se mě ptal, zda mám také hlad :oD. Mno neměla jsem, ale když manžel po výstupu s Lukym řekl, že půjde pro auto, tak jsem mu řekla, že to nepůjde, že se Mára prostě těší na tu palačinku.  A tak jsme šli do Ještědu na palačinku a nádherný západ slunce. Palačinka vyšla na 94,- z toho mě sice málem omyje :oD, ale když si ji tak přál. Díváme se na nádherné výhledy a manža říká, že bychom si tu romantiku mohli užít ještě líp - dojít si na véču. :oD když vidím ty ceny, vůbec se mi do toho nechce, ale po chvíli mi říká, že když je to jednou za čas, zakrývám si část s cenami a vybírám si baštu. Donesou nám ji po chvíli, vypadá to úžasně a tak společně baštíme a pozorujeme západ slunce a užíváme si. Po chvíli se nás kluci ptají, kde je sluníčko a proč je venku tma ... sakra a tak rychle upalujeme k auto a že je to docela kus - jo a musím podotknout, že je půl desáté a ty panoramata stojí za to. Ale ve chvíli, kdy manža začíná mluvit o klekánicích, nenápadně do něj strkám, ať toho fakt nechá - protože ta tma děsí i mě :oD. Kolem desáté jsme u auta a kluci v bdělém stavu vydrží až domů a celou cestu povídají o všech zážitcích, co se jim stalo a co všechno ten den zažili .... i druhý den básní o Ještědu, asi to pro ně byl opravdu velký zážitek! ... »

    Buik | 21.08.2016 23:37:57

  • Dovolená 1.část - cesta k moři

    Je tady léto a čas dovolených. Letos to ze začátku na velkou dovolenou nevypadalo, k moři jsme si netroufali. Na rovinu autem je to nemyslitelné, pošťuchování začne hned po vyjetí z města a po sledování tras na kterých se provádí rekonstrukce je vyhnutí se kolonám velmi málo pravděpodobné a to nemluvě o ceně cestování. Cestování s cestovkou autobusem je už také náročné, letadlem jsme cestu zavrhli rovnou. Zůstalo nám tedy zůstat u nás a už jsme hledali spíše něco venkovského kde budou mít děti přístup ke zvířatkům. Už jsme měli i vybrané místo, když tatka přišel z práce celý nadšený co neobjevil - cestovat k moři vlakem. Kdy v Brně nastoupíme do lůžkového vozu a vystoupíme druhý den ve Splitu a od tama už to bude na nás kam se vypravíme. V hlavě nám začalo šrotovat vše pro a proti. Pro bylo jednoznačně zdraví, Ondra s Aničkou od poslední dovolené u moře nebyli pořádně nemocní a my také ne. Proti pro mě byl strach z uprchlíků a problémy po cestě a nebo z útoků které v poslední době zasáhli Evropu. Nakonec mě ale taťka překecal a hned ten večer šel na nádraží koupit jízdenky, které velmi rychle mizeli.Rezervoval i ubytování a mohli jsme začít odpočítávat 56 dní do dovolené v Postiře. A jaká tedy cesta vlakem byla? V úterý ráno jsme byli nachystaní se všemi zavazadli - 3 kufry od velkého loďáku po malý akorát pro Aničku, kočárek, cestovní postýlka a taška přes rameno s věcmi potřebnými ve vlaku. Děda nám přijel na pomoc a dovezl nám bagáž a děti na nýdraží, jen já s Martinem a Terezkou jsme se vydali pěšky. První část cesty byla Zábřeh - Brno( 8:36 - 10:42), tu už známe z výletů a tak vše proběhlo bez problémů. V Brně nastolo úsklí překonat schody z nastupiště do haly, nejsme máčky a zvládli jsme to. Hurá první milé překvapení, můžeme využít čekárnu pro děti, přeci jen mě trochu děsilo čekat skoro dvě hodiny někde na lavičce v době žloutenky. Čekárna je dobře vybavená dětským koutkem, Wi-fi připojením a sociálním zázemím. Já ještě honem vybíhám koupit poslední zásoby d vlaku na cestu. Druhá část cesty Brno - Split ( 12:26 - 9:10). Vlak přijel přesně na čas, lůžkový vůc je zařazen jako poslední hned za jídelním vozem :D .  Po nastoupení propadám trochu panice, kupé se zdá hrozně malé a nedovedu si představit jak udržím děti na místě. V pravo jsou tři sedačky (celá pravá strana se večer přemění na tři lůžka nad sebou) , vlevo je u okna umyvadlo se zrcadlem a prostor na větší zavazadla, pro nás akorát pro rozložený kočárek. Když většinu velkých zavazadel dáme nahoru vzniká i prostor na hraní pro děti na zemi. Všude koberec, klimatizace začíná fungovat a vlak uhání krajinou směr Bratislava. Stevart nás seznamuje s možnostmi vagonu - dvě WC, sprcha, kdo bude mít zájem tak mají i lehké občerstvení - káva, čaj, víno, pivo,oříšky, sladkosti, ale i guláš či gulášovou polévku. Nemají problém ohřát skleničku pro Tertezku. Až do Budapešti pojedem jako český vlak a můžeme tedy využít i jídelní vůz. Dostáváme i doporučení se v noci zamknout,vnitřní zarážkou, v případě potřeby je ve dveřích kukátko.Terezka se trochu vzteká, cítí stres který jsem trochu měla, ale ráda se nechá v kočárku uvozit v chodbičce a pak zaparkovat v kupéčku. Anička si našla své místečko vedle umyvadla, krásně vidí z okna i na nás, Ondra pokukuje po tabletu a rád si zaleze na horní postel která je již nachystaná. Já s Martinem koukáme z okna a vyhlížíme místa které známe katedrálu v Ostřihomi, Visegrad a okolí Dunaje. Po příjezdu do Budapešti máme možnost se jít prjít nebo zůstat ve voze a pozorovat jak nás přesunují a postupně z jednotlivých vagonů spojují nový vlak "Ado přesunování trvá hodinu a půl, vydržet se dá, děti si hrají na chodbě, stevart je zdílný a vykládá zážitky z jízd. Nevýhoda je že nejsme připojeni na elektriku tudíž nejde klima a začíná být teplo. Po opětovním vyjetí necháváme stevarda upravit sedačky v lůžka a postupně děti připravujeme na noc, i když se snaží bojovat spánek je přemáhá a my si sedáme s vychlazeným pivem a radujeme se z cesty. Ondra spí na horní posteli, taťka uprostřed, já na dolní posteli spolu s Terezkou a Anička na zemi. Krom mě se všichni vyspali, Tery je krapek prostorově náročná a spala hodně neklidně. Kolem půlnoci jsme na Maďarsko - Chorvatských hranicích, celnící kontrolují všem cestovní doklady, ale stačí jen ukázat prstem na dítko co je a fotce, budit děti nemusíme i když holky ruch probudí. Ondra naopak spí s opičákem v náruči a co se děje kolem ho nezajímá. Asi po půlhodině jedeme dál, já na chvíli usínám a probudím se když venku začáná svítat. Dle zvyku se v 5 hodin vzbudí Terezka a postupně i ostatní. Zjištujeme že jedem po jednokolejce tažení dieslovou lokomotivou. Prosíme stevarda o předělání postelí na sedačky a kávu. Venku vykukuje sluníčko a my vidíme kamenné srázy , malá políčka, větší či menší vesničky. Ve stanicích čekáme na protijedoucí vlak, tady se ještě čas zastavil výhybky a značení ovládají ještě ručně a tak když se obsluze nechce trvá to docela dlouho. Když se ale vlakem ozve první výkřik "moře" všichni ožijou vzrušením. Aaaa do Splitu dorazíme jen s hodinovým zpožděním, na místní poměry to nešní špatné. Mě překvapuje jak je nádraží malinké. Stevardi nám pomáhají vyložit zavazadla, smějí se k do má nejtěžší kufr a přejí nám pěkný pobyt. Celý vlak teď odjede na odstavné nádraží kde ho musí osátka uklidit a nachystat na večer pro cestující kteří jedou zpět.  Pro informaci tato část cesty nás vyšla na něco málo přes 9tisíc - v ceně je zpáteční jízdenka a lůžka pro dva dospělé a jedno dítě nad 6let, do 6let jedou děti zdarma. Třetí část cesty, cesta trajektem do Supetaru( cca 10:00 - 11:00) Když jsme vyšli z nádraží, přešli silnici a byli na molu odkud vyplouvají trajekty na ostrovy. Taťka měl koupené lístky na trajekt přes internet, výhoda vyhli jsme se docela velké frontě a tak jsme jen hledali odkud vyplouvá ten náš. Při přesunu když taťka šel jako první , za ním Ondra s kočárkem a Anička s kufříkem a baťůžkem, musela jsem se smát byli kouzelní a i turisté se za ní otáčeli. Na trajektu jsme se museli rozdělit, taťka hlídal dole kufry a já s dětma šla na horní palubu se kochat výhledem. Plavba trvala necelou hodinu, já si to užívala vůně moře, vítr ve vlasech, racci nad hlavou, aaa nám se to povedlo a jsme u moře. Čtvrtá část cesty, nejkratší a nejdobrodružnější Supetar - Postira ( cca 12:00 - 13:00). V Supetaru na ostrově Brač jsme měli nastoupit do autobusu jedoucí po pobřeží do města Postira. Lístky se kupují v boudce, přes velkou frontu to docela utíká. Ptáme se u prvního busu zda jede do Postiry, říkají že ano ale jsou plní, prý za 10minut jede další. Fajn čekáme. Za chvíli ze ozývá od dalšího busu BOL. Ptám se zda přes Postiru, YES ozve se. Fajn taťka dá všech 6 našich zavazadel do kufru, my si jdeme sednout, taťka za oknem kontroluje že je psané kam jedeme a po naplnění vyrážíme. Na kruhovém objezdu mijíme odbočku BOL, na dalším je Postira všichni se usmíváme i přes velké vedro, klima se pomalu rozjíždí, my se ale vesele vracíme na autobusák, řidiči se mění, důvody neznáme. Jsme ale zpět na kruhovém objezdu a odbočujeme hned na BOL, trochu panikařím, čekáme na další křižovatku a tam po Postiře ani zmínka. Vysílám taťku ať se jde zeptat. ŠOK jsme ve špatném autobusu. Ono většina autobusu jezdí Supetar - BOL, ale někteří přímo a někteří po pobřežních vesničkách a řidiči to mají děsně na háku. Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa. Anička nám usla, Terezka pláče z posledních sip před usnutím, já nervy v zadnici. Řidiči vehementně telefonují. Na kraji další vesnice zastavujem a naše rodinka vystupuje, první jen taťka a když vidím naše zavazadla tak sbírám děti a jdeme také. Venku šílené vedro, stín v nedohlednu. Co teď, Anička pláče jak je násilně probuzená. Autobus odjíždí z ujištěním že pro nás někdo přijde. Než ale začnu propadat panice už úplně slibované auto dorazilo řidič pomáhá naložit zavazadla, já ještě zmatkuji že jsme zapomněli Aničky baťůžek v buse, naštěstí se objevil za kufrem a mužem vyrazit. Mladík za volantem jede tak jak je tady zvykem šíleně, já už ani neřeším nějaké autosedačky, taťka se ptá zda se to stává, odpověď nás dostává prý každý den. Do Postiry dorážíme pár minut před autobusem kterým jsme měli jet. K zatávce se blíží majitelé domku kde máme bydlet, hurá jsme na místě dovolená začíná.         Cesta zpět už byla klidná, byli jsme poučení. Tím že se ze Splitu vyjíždí až večer objevujeme co jsme předtím zaspali, a já tak poprvé vidím Balaton. Musím říct že takovéto cestování se nám líbí, sice trvá o něco déle, ale to pohodlí za to stojí. ... »

    Ady.S | 14.08.2016 22:32:37

  • Ani ne dva roky rozdíl?

    Zrovna se dívám na svoje dva poklady, jak si spolu hrají a vzpomínám na to, jak jsme se rozhodli pro druhé dítě, jak jsme si to idealizovali, jak jsme přemýšleli o tom, že to bude krásný a super, až si spolu vyhrajou. Vzpomínám na to, jak byla Sára zlatý a úžasně hodný a samostatný miminko a batole, jak si dokázala vyhrát sama, jako kdyby tušila, že je mi v těhotenství tak strašně zle a nedokážu pomalu ani vstát z gauče. A první dny a týdny po porodu, kdy jsem si říkala, jak jsou rozdílné, jak Sára spala jako hodinky a po třech hodinách se budila, jak Sofinka taková není a že si s ní ještě užiju, jak jsem tušila už v těhotenství :) A užila. První rok byl makačka, hodně mi to připomněl porod mé známé, která má rozdíl dětí necelý rok. První rok byl maraton, kdy jsem dělala pomalu všechny činnosti se Sofinkou na břiše nebo na zádech, myla okna a hopsala na míči nebo tancovala v kuchyni u vaření, jen aby už konečně spala aspoň na těch zádech :D  Bylo to těžký, fakt těžký. Ale teď, ohlédnu se za sebe a vidím, jak holky tancují, drží se za ruce a smějou se a říkám si, že to byl fakt dobrej nápad tenkrát na tom kafi, kdy jsme si řekli, že to zkusíme :) Sára měla jít od září do školky, nevyšlo to, opět, ačkoliv už jsme to měli slíbené, tak to beru jako hotovou věc a budeme se stěhovat. Zpět do civilizace bych to nazvala :D mám ráda změny, přiznám to, nedokážu dlouho šlapat ve stejných botách, takže to je pro mě zase dobrodlužství a těším se. Těším se, že zase začnu chodit na kickbox, je mi nějak podivně fajn. Asi už jsem si zvykla na to být dvoj-matkou :) I když mám pocit, že z nich někdy zešedivím. Pak mě ale holky obejmou, dají mi pusu a já jsem zase ta nejvíc nejšťastnější a je to hroznej happy end :) ... »

    l*u*s*s*y | 08.08.2016 09:25:24

  • tripple test + pohyby + UTZ - II. screening a další nákupy

    Ultrazvuků se dělá málo a nikdo mi to nevymluví. Čekat (a to jen pokud si maminka zaplatí) dva měsíce mezi I. a II. trimestrálním screeningem je nekonečné. Když jsem pak toho prcka viděla na obrazovce a od paní doktorky šly samé pozitiva... mozek ok, srdíčko ok, dvě očíčka, dvě nožičky, dvě ručičky a všude pět prstíků atd. atd... bylo těžké nedojmout se k slzám a i smíchu, když tam později prcek vyváděl vyloženě gymnastické přemety :-D ... no a teď se můžeme těšit na další kontrolu ve 30-32.týdnu. Ale aby se nám nestýskalo, domluvila jsem nám 4D ultrazvuk, asi hlavně kvůli muži, aby taky viděl našeho špuntíka, takže za 4týdny se zase uvidíme  Jelikož chodím do nemocnice, kde se zaučují medici, měla jsem při vyšetření přítomnou jednu studentku a díky tomu jsem už i viděla ukázku jak takové zobrazení vypadá, protože paní doktorka ukazovala co mohla, ale sama říkala, že aby byly hezčí výsledky, chce to ještě chvíli počkat. Tímhle jsem trochu předběhla, ale nešlo to vydržet :) ... samozřejmě tomu všemu předcházel tripple test, kterého jsem se bála jak čert kříže. Jak od známých tak i z internetu se na vás hrnou samé negativa tohoto vyšetření, hlavně že test vyšel špatně a musel být nutný odběr plodovky, kde ale vše vyšlo kladně - takže maminka jen zbytečně stresovaná. Těch několik dnů než dorazily výsledky krve z laboratoře bylo nekonečných, ale vše by mělo být ok, úleva! Pohyby prcka, to byl také zásadní zvrat. Nebylo to ze dne na den, je to mé první těhotenství. Krom vět typu "takový bublání" jsem vůbec netušila co čekat. Pozorovala jsem se  a kolikrát jsem si nebyla jistá, jestli TO už je TO ONO a nebo jsem jen něco snědla a bublá mi spíš ve střevech :-D . Rozhodně tedy nemohu říct, ano 20.června to bylo poprvé (to mě mimochodem překvapila sestřička v ordinaci na prohlídce, když se zeptala a kdy), ale postupem času z nabývající četnosti a intenzity jsem se přesvědčila, že už je to tu. Fakt je, že nejvíc je vnímám, když si lehnu a odpočívám, ale po tom co jsem viděla, že se uvnitř děje na ultrazvuku se děsím jak to bude probíhat s narůstající váhou a velikostí :-D Nákupy, takže od posledně jsem si přes bazar koupila džíny a nechápu jak nějaká mamina může fungovat v klasických kalhotech, protože těhotenský pás navrch je super. A máme tady vedra, tak to bylo při pohledu do skříně opět zklamání, kancelářská práce a všechny mé sukně jsou pouzdrovky (až na jednu a tu stejně nezapnu) a šaty to samé v bledě modrém. Takže opět na startu - nemám co na sebe :) oblíbená to věta ženy... a protože přes bazary mi nic nemapadlo do oka, vyrazila jsem na nákupy. To co mi do dneška vadilo, tedy proč se proboha všechno šije tak vytahaný, že v tom holka vypadá jak těhotná, jsem nyní ocenila ;-) ale i tak to nebyla žádná sranda, vyzkoušela jsem asi 15 šatů než jsem narazila na dvoje ucházející, kde pásek nebo guma i když byl pod prsy, tak byl ve správné výšce, většina z nich jsem si nikdy nevšimla není přímo pod prsy, ale napůl cesty k pasu, takže žádná výhra. Původně jsem chtěla jen jedny, ale jak jsem nemohla dlouho najít žádné vhodné, tak najednou jsem měla v ruce dvoje a pro změnu nevěděla které jsou lepší... no co s tím? jsou oboje doma :) ... na sebe už doufám nic dlouho shánět nebudu muset, ale pro změnu nás budou čekat jinčí nákupy..., kočárky, přebalováky, postýlky atd. atd. ... a tehle měsíc ještě další test OGTT (těhot. cukrovka), tak snad bude i tady vše v pořádku. Krásné prázdniny!  ... »

    petra1303 | 08.07.2016 12:07:21

  • Dovolená s dětmi? No problem!

    Před dvěma dny jsem si dala předsevzetí, sepsala jsem si asi 15 bodů, které chci změnit, které bych ráda splnila a došlo mi, že aby se nám něco v životě změnilo, musíme si za tím jít. Cesta je dlouhá, stoupáme schod za schodem, někdy spadneme zpátky, ale dokud je síla zvednout se a jít dál, je důvod pokračovat. Kdyby byl cíl jednoduchý, snadno splnitelný, byla by to nuda, nebavilo by nás nic.  Poslední dobou hodně bojuju se Sárou. Ale vím, že to vychází i ze mě, dítě vycítí, co je špatně, ví, že nám něco vadí a odráží se, je jako zrcadlo. Tolik se v ní vidím. Státní školka nám nevyšla, byo tedy na čase zvážit školku soukromou. Člověk si řekne "tolik peněz, sakra, co by za to bylo věcí!" Ale kolik jsme ochotni dát za kvalitní vzdělání našich dětí? Jsme ochotni něco obětovat pro klid doma, pro štěstí našich dětí? Myslím, že ano. Je to potřeba. A tak jsme se rozhodli zkusit štěstí ve školce soukromé a já doufám, že vše vyjde a naší holčičce se tam bude líbit. Tolik to uteklo. Před chvílí se narodila a teď půjde do školky.. Tímto lehce únavným úvodem jsem chtěla navodit atmosféru :D Před dvěma týdny jsme dostali nabídku brzkého odjezdu do Chorvatska. Já, která byla u moře naposled v osmi letech, wow! Vyrojilo se spoustu otázek. "Co jízda? Co děti? Zvládneme to? Co ubytování? A co když nám Sára uteče?" a mnohem, mnohem víc. Nicméně jsme bojovníci a rozhodli jsme se to zkusit a jaké to bylo - jedním slovem NÁDHERA!! Objevila jsem kouzlo kamínkové pláže - roční Sofinka si naprosto vystačila, Sára po pěti dnech objevila kouzlo moře a nechtěla se z něj hnout, sbírala mušličky, večer při západu slunce jsem si dávala koktejl a dívala se po štaštných dětech a odpočatém muži.  Musím říct, že ta cesta za to stála. Jeli jsme na noc, holky víceméně celou cestu prospaly, já si připadala zase jako puberťačka, co paří a zpívá v autě, abyych se udržela vzhůru a pobyt tam byl prostě pohádka. Někdy stačí opravdu jen změna místa, aby si člověk srovnal myšlenky a nabral síly.  Proto pokud se rozhodujete, zda jet nebo nejet s dětmi k moři, za mě jednoznačně ANO! Na první pohled se může zdát, že si člověk stejně s dětmi neodpočine, opak je ale pravdou.  ... »

    l*u*s*s*y | 01.07.2016 10:21:59


Zapojte se do SOUTĚŽE o nejlepší deníček Těhotníčku!

Nejčtenější články
  • Výbavička pro miminko

    Mou jedinou omluvou je, že máme věcičky po dvou dětech a ještě od hodných sestřenic a tet. Jinak si neumím ani vysvětlit, kde jsme toho tolik vzali. Sepsala jsem a se svýma modelkama Eliškou a Verunkou nafotila, co jsme pro naše mimčo přichystali. Kromě kočárku máme snad všechno. Oblečeníčka je opravdu hodně, po zkušenostech, kdy miminko ze všeho asi po 3-5 týdnech vyroste, opravdu stačí 6 bodyček, 4 dupačky, 2 kabátky, 2 overalky na spaní, pokud je zima a nějaká čepička, ponožky. Pokud děťátko věci zašpiní, je nejjednodušší večer během minutky vyprat. Plínky budem používat jednorázové, i přesto mi moje hodná babička postupně nakoupila asi 50 látkových, takže těch máme opravdu velkou zásobu. Máme asi 3 zavinovačky (úplně stačí 1) a perfektní je heboučká žirafí zavinovačka do autosedačky, tu jsme u poslední dcerky využili opravdu hodně. Postýlku máme v ložnici. Zvedli jsme ji do nejvyšší polohy, ať se nemusím k miminku moc naklánět. K postýlce dáme ještě chůvičku. Polštářky a peřinka jsou zezačátku spíš jako dekorace a aby na miminko nefoukalo. Povlečení jsme ušili nové se starší dcerkou, kapsář je výborný na plínky, náhradní oblečení, dudlík a krém, hned je všechno v noci po ruce. Proutěný koš bude mít miminko v obýváku, aby mělo kde spát a odpočívat ve dne. Koš nám půjčila babička a konstrukci na kolečkách vyrobil šikovný tatínek. Koš vydrží asi do 3 měsíců, potom už se bude batolit na dece. V košíku se zatím usadily hračky, které mají dvě starší dcerky nachystané pro miminko do porodnice. Až se děťátko narodí, určitě sestřičkám taky nějaké hračky na památku přinese. Vaničku jsme koupili novou i s molitanovou koupací podložkou, přebalovací podložku máme ještě po Elišce. Na kojení a jako ohrádku pro mimčo je nachystaný krásný kojící polštář s puntíkama, který jsem vyhrála jako dárek od Mamaja group za článek v Těhotníčku. Autosedačka – vajíčko je po mladší dcerce, uvnitř je vložka pro novorozence. Koupili jsme taky nosítko, nejvíc se zalíbilo Eli, takže už víme, kdo bude prďolku nosit. Kosmetiku i potřebné věci z lékárny už máme taky nakoupené. Moc jsme to nepřeháněli, i tak je toho dost. Uvidíme, co bude miminku nejvíce vyhovovat a později dokoupíme. ... »

    jezurka | 11.06.2012 11:20:35

  • Dovolená s bříškem

    „A kdy jako pojedeme na dovolenou?!??“ To byl první a nejdůležitější dotaz mého manžela, když se dozvěděl, že konečně čekáme miminko. Protože bydlíme v horách, neumí si léto bez alespoň dvou týdnů na prosluněné pláži, představit. Nevím, jestli si uvědomil, že za početí našeho broučka může taky on, ale dával to za vinu mě, že jsem naplánovala špatně termín.  „Tak já pojedu sám s holkama“ bylo jeho poslední rozhodnutí, když si uvědomil, že červencové miminko do Chorvatska opravdu vláčet nemůže. Na to jsem hodně zvědavá. Je nervní, jen když jedeme pár kilometrů a Verunka není zrovna naladěná na cestování. Nakonec jsme po dlouhých debatách zamítli i leteckou dovolenou do tropů – nějak se mi do toho s bříškem a dvěma dětmi nechtělo a rozhodli jsme se jet na prodloužený víkend do Aquaparku Babylon v Liberci. Jelo nás šest – já, tatínek, Eliška 9, Verunka 2, neteř Terezka 9 a brouček dobře schovaný v bříšku. Cesta autem byla dlouhá, ale i když už jsem byla ve 23tt, přežili jsme ji s miminkem dobře. S bříškem se nastupuje do auta hůř. Vyplatilo se taky vzít si pod záda polštářek. Na recepci hotelu jsou na rodiny s dětmi zvyklí. Nabídli nám krásný rodinný dvoupokoj, takže jsem mohla s mimčem v jednom pokoji odpočívat a v druhém si hrály holky. Doporučuji naši vychytávku – vymysleli jsme jim bojovku, která je každý den na nějakou dobu zabavila běháním po celém Babylonu. Dostali objevitelské deníčky a plnili různé úkoly, zjišťovali legendu o Babylonu, kreslili obrázky a zkoumali okolí. Tak jsme my měli čas i na odpočinek a další zábavné činnosti :)   Jako těhulka jsem si nejvíce užila hotelové snídaně. Veliký raut, kde byl výběr jídla od teplé snídaně, masa, vajíček, zapékané zeleniny, salátů, obložených mís, zeleniny, až po různé druhy müsli, jogurtů, koblih, buchet, ovocných salátů a dalších pochoutek. Na snídani jsme strávili spoustu času a s bříškem mi nebylo ani trapné zkusit od všeho něco, aspoň jsem vše mohla svést na těhotenské chutě. Dny jsme trávili nejvíce v aquaparku. Nasoukala jsem bříško do plavek a užívali jsme si vodních atrakcí. Miminku se ve vodě moc líbilo, plavání i lenošení v různých zákoutích aquaparku bylo příjemné. Hodně času jsme strávili ve vířivkách s teplou vodou. Jediné, co mimču moc nevyhovovalo, byly sauny. Taky jsme si samozřejmě netroufli na tobogány. Protože jsme schválně pro dovolenou vybrali jarní prázdniny a ne víkend, nebylo ve vodě moc lidí a taky jsme měli k dispozici spoustu volných lehátek na odpočinek. Když nás vodní svět přestal bavit, zašli jsme si do IQ parku a Lunaparku, kde se vyřádili hlavně děti. Já s miminkem povýšila na roli hlavního fotografa a dodavatele svačinek. S bříškem se totiž na kolotoč ani do autíčka vlézt nedá. Večeře v dinner bufetu byla opět záběr. Snažili jsme se jíst střídmě, ale takovému výběru jídel se nedalo odolat. Vyzkoušeli jsme spoustu dobrůtek, nakonec jsme si dali zmrzlinový pohár a odkulili jsme se do pokoje. Zvláštní bylo, že ač jsme my dospělí byli zralí na spaní, děti chytly druhý dech a vyžadovaly zábavu. Takže jsme se rozdělili. Tatínek dostal na starost holky a já mimčo. Starost o drobečka v bříšku byla jednoduchá – otáčet se na správnou stranu, ať si může hezky kopat a občas pohladit nebo poškrábat na zádičkách. Dovolenou v aquaparku jsme si moc užili a nastávajícím maminkám doporučuji! Až se brouček v létě narodí, zeptám se ho, jak se mu v Babylonu líbilo :) ... »

    jezurka | 23.04.2012 00:37:08

  • Odkud jsme a kam jdeme

    Ležím potmě, dívám se na vedle mě stojící postýlku a hladím si břicho. Človíčku, zdalipak ty víš, že o tom, co teď prožíváš, tvůj život zdaleka není? Že za chvilku opustíš to relativně bezpečné, teplé hnízdečko a budeš bojovat s takovými věcmi jako je gravitace, bolavé břicho nebo neznámý, šišlající, culící se obličej tvé matky? Zázrak zrození mi přijde na jednu stranu strašlivě absurdní, na druhou stranu neskonale dokonalý. Kdo to jen vymyslel?     ... »

    danicka84 | 10.04.2012 20:12:22

  • Úplný začátek

    Těhotenství jsem plánovala téměř přesně na den. Až Barborka oslaví druhé narozeniny, chtěla jsem doma malé miminko. Jelikož mě mé zaměstnání vždy bavilo a nechtěla jsem mezi dětmi velký věkový rozdíl, přišlo mi to ideální. Být doma 4 roky, mít mezitím 2 děti a pak už si s nimi jen užívat a plánovat. Do 10 měsíců jsem kojila Barunku, po ukončení kojení jsem zašla za doktorkou jestli je vše v pořádku a že bych tak za půl roku chtěla začít další miminko. Doktorka řekla že klidně můžu, že jsem v pořádku. Vysadila jsem proto antikoncepci, po které jsem po ukončení kojení začla špinit a s tatínkem jsme v nějaké slabé chvilce rozhodli, že nemáme na co čekat, že je beztak cyklus rozhozený, že nemám menstruaci tak není žádný důvod se nějak víc hlídat. Opravdu osvědčená antikoncepční metoda, jak se ukázalo za 14 dní na těhotenském testu. Rozdýchávali jsme to oba :) Proto bude mezi dětmi 19-20 měsíců  Jojo, člověk míní, život mění. ... »

    luciasek84 | 10.04.2012 09:35:41

Nejlépe hodnocené
  • Maminka

    Maminka Moje nejoblíbenější členka rodiny. Hraje si semnou na schovávanou, pokud se nudím a začnu se krapet vrtět, hned mě začne hladit a utěšovat. Pokud náhodou se zabývá něčím jiným, po chvilce mé snahy narovnat si nohu v koleni ihned nastává první fáze hlazení a utěsování. Prostě nám to klape:) Také si semnou ráda povídá a ujišťuje mě, že v noci se prý má spát. Chacha, to jí ještě vysvětlím. Všude ticho a tma jako v kostele a já bych měl nevyužít té skvělé šance na nové taneční číslo?? Rád poslouchám její hlas a ještě radši bych už konečně viděl, jak vlastně vypadá. Bude se mi líbit? Jaké má oči? Vlasy? S postavou prý nic moc, vzhledem k tomu že každý kdo k ní v posledních týdnech přijde tak tvrdí, že má velké břicho. Ale nevadí. Budu jí mít rád tak i tak. O tom jestli se budu líbit já jí, o tom nepochybuju. Jsem totiž ohromnej fešák. Nevím sice jak to poznala, ale odhalila že mám pindíka. Asi jí to práskla ta zrádkyně doktorka. Jsem holt chlap a protože jsem parádně ješitnej, nebudu se ukazovat jen tak kdekomu. ... »

    luciasek84 | 10.04.2012 09:28:40

  • Úplný začátek

    Těhotenství jsem plánovala téměř přesně na den. Až Barborka oslaví druhé narozeniny, chtěla jsem doma malé miminko. Jelikož mě mé zaměstnání vždy bavilo a nechtěla jsem mezi dětmi velký věkový rozdíl, přišlo mi to ideální. Být doma 4 roky, mít mezitím 2 děti a pak už si s nimi jen užívat a plánovat. Do 10 měsíců jsem kojila Barunku, po ukončení kojení jsem zašla za doktorkou jestli je vše v pořádku a že bych tak za půl roku chtěla začít další miminko. Doktorka řekla že klidně můžu, že jsem v pořádku. Vysadila jsem proto antikoncepci, po které jsem po ukončení kojení začla špinit a s tatínkem jsme v nějaké slabé chvilce rozhodli, že nemáme na co čekat, že je beztak cyklus rozhozený, že nemám menstruaci tak není žádný důvod se nějak víc hlídat. Opravdu osvědčená antikoncepční metoda, jak se ukázalo za 14 dní na těhotenském testu. Rozdýchávali jsme to oba :) Proto bude mezi dětmi 19-20 měsíců  Jojo, člověk míní, život mění. ... »

    luciasek84 | 10.04.2012 09:35:41

  • Odkud jsme a kam jdeme

    Ležím potmě, dívám se na vedle mě stojící postýlku a hladím si břicho. Človíčku, zdalipak ty víš, že o tom, co teď prožíváš, tvůj život zdaleka není? Že za chvilku opustíš to relativně bezpečné, teplé hnízdečko a budeš bojovat s takovými věcmi jako je gravitace, bolavé břicho nebo neznámý, šišlající, culící se obličej tvé matky? Zázrak zrození mi přijde na jednu stranu strašlivě absurdní, na druhou stranu neskonale dokonalý. Kdo to jen vymyslel?     ... »

    danicka84 | 10.04.2012 20:12:22

  • Jak na to

    "Potvoráci",oslovili jsme něžně s manželem své dva potomky,budete mít ještě jednoho bratříčka,nebo sestřičku.Oba potomci(4 a 5 let)se zarazili,nasadili výraz nasvědčující tomu,že se zrovna pokoušejí vyvrátit teorii relativity a po chvíli vydali jasný povel.Naše holčička chce  sestřičku,kluk pro změnu brášku.Jako bych to netušila.No nic,hlavně že se myšlence jako takové nijak nebrání.Maličkosti už přeci jen nějak doladíme. Uplynulo pár týdnů a já vím  naprosto přesně,že ten další potomek bude holčička.Nezbývá tedy nic jiného,než to oznámit potvorákům.Ach,díky Bože za mužskou ješitnost projevující se už v ranném věku.Stačilo našemu chlapečkovi polichotit,vysvětlit mu jak je bezvadné,že bude náš jediný princ a určitě si s dvěma holkama poradí. Od té chvíle má náš malý vetřelec jméno Janička a oba starší sourozenci se každou chvíli ptají,kdy že už bude to miminko.Mají smůlu,ještě si 5 měsíců počkají. ... »

    Val.J35 | 11.04.2012 07:13:17

Nejnovější diskuze
  • UTZ Screening

    Ahojky mám dotaz jak moc je vidět miminko na 3D ultrazvuku ve 21. týdnu? Kdyby někdo měl fotečku budu za ni ráda ať vím na co se těšit. =) ... »

    Lilith666 | 01.03.2016 13:47:34

  • ja jsem chodila plavat ale byl...

    a jsem vzdy takhrozne moc unavena a vycerpana ze se to nedalo nekdy ani vydrzet a tak jsem jenom lezela.. pak mi doktorka doporucila magnesium a unava opravdu polevila. kdo by mel stejnou komplikaci t ... »

    kocka228 | 26.01.2016 13:32:29

  • zkuste se v lekarne podivat po...

    spermotrendu, myslim ze je to to co hledate :) ... »

    olga.polka | 16.12.2015 13:05:08

  • doplnek stravy

    prosim nevime jestli neexituje nejaky doplnek stravy na podporu funkce a kvality spermii? snazime se s manzelem o miminko, zatim kratkou dobu, ale ma z toho spatny pocit ze se nam to zatim nepovedlo, tak bych mu chtela nejak pomoct..:) ... »

    kocka228 | 10.12.2015 15:00:26

více novinek » Z redakce
Je při léčbě zánětu nutná sexuální abstinence?

Mám vaginální zánět, na který mi gynekolog předepsal antibiotika. Je nutná sexuální abstinence, když můj partner je naprosto zdravý? ... »

Menstruace po porodu

Po porodu jsem rok nemenstruovala, nyní již dva měsíce v kuse špiním nebo krvácím. Je to normální? Užívám hormonální antikoncepci pro kojící. ... »

Jít na odběr plodové vody?

V 17. týdnu těhotenství jsem podstoupila odběr plodové vody, který se nezdařil. Jsem objednaná na opakovaný odběr, ale váhám, zda na něj jít. Není riziko příliš velké? ... »

více novinek » Od maminek
Přihlášení miminka ke zdravotnímu pojištění

Kdy přejít k nové pojišťovně? Přestupní termín je až do konce září. Když vyplníte přihlášku u ZP 211 online - budete klientem nové pojišťovny už od ledna. ... »

Soutěž o Marťabatoh a třičko

Soutěžte o 5 hodnotných cen s Marťánky - přípravkem s vitamíny a minerály pro správný vývoj a růst dětí ... »

Soutěž o vstupenky do AQUAPARKU Babylon

Největší zábavní komplex na severu Čech, CENTRUM BABYLON, zve na pohádkové prázdniny plné zábavy. Zapojte se do soutěže a získejte rodinnou vstupenku do Aquaparku! ... »

více novinek » V diskuzním klubu
marcipán

Někdo si ten marcipán jaksi vytváří. nebo tu bílou hmotu. Já preferuji nákup již hotového marcipánu http://marcipan-vyskov.cz/11-pravy-marcipan . Šetří to čas. Než si doma sama ukuchtím, tak to je na ... »

aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

Dárek bez rozmyslu stačil jednou. Ale asi si dnes chtěl vynahradit nulovou komunikaci přes prázdniny kdy si Ondru vzal 18.6. a pak 30.7. jinak ticho. Jsem zvědavá mělo by zítra či pozítří dojít, Ondra ... »

Právo dítěte x právo rodiče na nový vztah

vis,ja uz se jednou rozvedla a prodelala na tom ve vsem...psychicky,materialne a tehdy mi bylo ani ne 29 let a rozhodla jsem se,ze uz se nikdy nenecham chlapem zdeptat...a ze zadneho nechci...nez se o ... »

Těhotníček.cz

Těhotníček.cz je praktickým průvodcem Vaším těhotenstvím.

  • Najdete zde informace psané odborníky pokrývající těhotenství od početí až k porodu. Dozvíte se, jak roste Vaše miminko, jaké změny čekají v průběhu těhotenství Vás a spoustu dalších užitečných informací.
  • V Těhotníčku můžete psát  deníček Vašemu miminku, ve formátu jpg stáhnout na vybrané pozadí a dokonce i vytisknout a uchovat na památku svému dítěti.
  • Chcete se seznámit s ostatními maminkami? Právě to Vám nabízí diskuzní klub buď podle témat, nebo termínu porodu, získáte tak přehled o vrstevnících Vašeho dětátka. Číst a hodnotit můžete i deníčky ostatních maminek.
  • Naprostým unikátem Těhotníčku je možnost vést si těhotenský kalendář, který Vás v důležité dny upozorní emailem.
  • A v neposlední řadě můžete také soutěžit o hodnotné ceny.

Kontakty: V případě námětů, postřehů i připomínek pište, prosím, na: info@babyonline.cz nebo sekretariat@babyonline.cz. Děkujeme.



 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace