Nové články
  • Rhodos

    Rhodos Tak už za sebou máme dovolenou - manžel slíbil Márovi, že než půjde do školy, tak ho vezmeme na dovolenou - letadlem. A tak jsme v lednu začali zhavit dráty, obcházet cestvoky, abychom na začátku vycestovali. Dokonce jsme se báli, aby tam nebyla zima - ne zima tam fakt nebyla, hnusných 34-36 stupňů (o jak já miluju dovolenou u Baltu v Polsku :oDD). Byla to takové milá dovolená, menší hotýlek, krásné "pokojíčky", tři bazény, bar kousek od vody (s 18 druhy alko drinků!!!!), skvělou kuchyní, nedaleko od moře - bohužel nám nejlíp bylo v klimatizovaném pokoji :oDD, ba ne, to trošku přeháním, ale hezky od začátku.  Kluci zvládli let tam na jedničku, s dostatečným časovým předstihem a neuvěřitelnou zásobou dobrot jsme se na letišti setkali dokonce i s bratránkem a jeho manželkou, kteří také cestovali na svou dovolenou. Takže jsme si hezky popovídali a pak jsme se již rozešli ke svojim letadům. Kluci měli oči navrh hlavy, let byl supr s krásným výhledem nejdřív na Prahu, pak na spoustu mráčků a na konec světýlka ve tmě na Rhodosu. Busem nás rozvezli, o půlnoci jsme si dali na hotelu večeři, cestou na pokoj skoukli bazény a už se nemohli dočkat dalšího rána.  Ráno jsme zjistili, že nám nejde zamknout pokoj - tak se to muselo trošku pořešit, ale výtečná snídaně a první pobyt zatím jen u bazénu (k moři jsme si netroufli z obavy o naše věci v odemčeném pokoji - ale odpoledne vše spraveno) a tak kráčíme k moři - od kluků si vyslechneme, jak je t neuvěřitelně daleko = chápej, asi 400 metrů a pak neuvěřitelné žbrblání, že je tam málo písku a hodně kamínk a "ŽÁDNÉ MUŠLIČKY".  Animační program byl už v plném proudu, tak si tam mohli během dne tvořit, večer řádit na diskotékách. Stejně jsme nejvíc času trávili v jídelně, kde zjistili, že mají zásobu zmrzliny (na tu dělal nájezdy mladší) a zásobu dortíků (na ty chodil starší). Hodně času jsme trávili u moře, protože jsme si na dva dny půjčili auto, tak jsme jim mohli ukázat i pláže s modrou vlajkou. A co zajímavého se nám stalo???!!!! Třetí den manžela skolila angína, takže si užil jak pana doktora, tak pak antibiotik a doporučení nevycházejte na sluníčko. Mě v moři požahala medůza - na moje narozeniny a požahala mě mezi nohama (ten kdo zná léčbu mi vůbec nezávidí a lituje mě, že??!!!! :oDDD), pak si manžel o ostrý kámen rozřízl nohu, Mára se skoro utopil, když si šel do vody vypláchnout plavky a vzal to couvacím manévrem (vlna ho zkolila zezadu) a Luky se nám zase rozbil na akropoli, když přehlédl schody a na těch kamínkách a štěrku se sklouznul poměrně velkou část svahu po noze. Cesta zpátky obsahovala ještě bonus s bouřkou na Ruzyni, kdy jsme přistávali nadvakrát.    Nicméně, vše jsme zvládli, domů jsme se vrátili celkem i zdraví :oDDDD a už se těšíme na další dovču. PS: ale už asi nikdy nebude letadlem do hotelu :oD prostě to není náš šálek kávy, my raději autem pod stan nebo do apartmánu, pokoje, dělat výlety a nebýt vůbec vázáni časem! ... »

    Buik | 18.06.2018 22:10:44

  • Příkoří na dítěti

    Jsou toho plné obrazovky... není snad týden, aby nebyla zpráva o uneseném dítěti, o šikaně, o týrání, o smrti.... A dokud jsem neměla dítě, byly to smutné zprávy, ale od doby co jsem porodila a mám doma takového bezbranného človíčka, nemůžu to ani vidět.  Byt rodičem je velká odpovědnost, a vy musíte být neustále na stráži, protože i malá chvilka nepozornosti může změnit celý život... A teď už ne jen váš. ... »

    petra1303 | 05.06.2018 13:58:30

  • MDD na několikrát

    Letos jsme si Den dětí opravdu užili. Bylo krásné počasí a v okolí se konalo "před i po" tolik akcí, že jsme byli pořád venku. Akce v parku pro děti, skákací hrad, trampolína, soutěžní stanoviště, balonky, malování prstovými barvami na stěnu... na venkovním prostranství u občerstvovny další skákací hrad, zmrzlina a pití zdarma, lízátka (bohužel pro nás, nebo lépe řečeno pro mě... malej objevil chuť lízátek), Sportovní dětský den- tak alespoň si ty sladkosti odcvičíme- skákání v pytli, lovení rybek, chození na chůdách, střelba puku do sítě, jízda na firstbike a ping pong (to byla sranda, většinu času jsme míček honili po zemi), Den dětí u školky se skákacm hradem a opět skákání v pytli (naštěstí v děravém a měl nohy venku, jinak mu to nešlo), záchrana žáby- slalomem jsme nesli v naběračce vodu...no donesli jsme alespoň dvě kapky :-). lLe zábava byla, tolik akcí se za mých mladých let nekonalo... takže dnes ráno zazněla otázka: "Kam dneska půjdem?". Takže jdu vymýšlet program, tentokrát už svůj vlastní ;-) ... »

    editakr | 04.06.2018 08:53:25

  • Mně se to nikdy nemůže stát

    Znáte to, slyšíte někde příběh a říkáte si "To by se mi nikdy nemohlo stát" Já si to už říkala několikrát a radši si už dávám pozor. Když se mi před dvěma lety zamklo auto a vše včetně klíčů a holek zůstalo uvitř a já bezmocně stála venku myslela jsem že je to jediný případ humorné historky. Opak je pravdou. Venku je nádherně a já se zase rozhodla změnit balkon na malou zahrádku. S Terezkou jsme se od rána pustili do uklidu, zametání, chystání, Tery běhala z balkonu do bytu snažila se "pomáhat". A najednou slyším její smích a " Zavřela maminku na balkoně". Otočím se a vídím jak Terezka radostně tancuje za balkonovými dveřmi které jsou otevřené na ventilačku. Aaaa..... krve by se ve mně nedořezal. Co teď. První jsem se snažila Tery navést aby kliku od balkonu dala do správné vodorovné polohy, ale ona spíš ji tahala dolů a tak jsme radši opět vyrazila dveře na ventilačku. Ještě že jsou jakési pochroumané a ventilačka se otvírá skoro pořád při povolených dveřích. Tery zjistila že sranda skončila a začalo jí docházet že se ke mně jen tak nedostane. Naštěstí je šikovná i jinak a já ji navigovala že mi má donést mobil a klíče od bytu. Ty první nemohla najít, ale donesla tác z chodby ( takové naše odkladiště drobností)  kde byli nahoře položené. Ještě bylo potřeba donést malou stoličku z koupeny, aby dosáhla s danýma věcma do míst na ventilaci kde šli protáhnout. Fajn  mám u sebe klíče a mobil a co teď. První jsem zavolala kamarádovi co bydlí vedle, nebyl ale doma. A najdou koukám kousek od domu jde strážnice městské policie. Po chvilce přemýšlení komu ještě zavolat mně napadá volat na městskou policii. Mám štěstí mobil na který volám má dotyčná strážnice u sebe. V rychlosti vysvětluji o co jde a z dálky spolu navazujeme oční kontakt. Tery za dvěřmi pomalu začíná poplakávat a já se jí snažím vysvětlit že hned přijde paní a bude u mně. Strážnice došla k domu, já ji hodila klíče a řekla který byt to je a za chvíli už byla Tery u mně v náruči. Strážnice si jen zkotrolovala dle OP že zde opravdu bydlím, zapsala si údaje kvůli zápisu a mohli jsme se rozloučit. Tery mi celou dobu visela na krku a odmítala se pustit. Mám poučení pro příště, je to mžik a může se to stát každému. Od té doby si sakra dávám pozor na dveře za sebou a mobil mám i doma radši v kapse co kdyby ... »

    Ady.S | 02.06.2018 07:34:34

  • První 4 měsíce

    První dny doma byly pěkně náročné....už chápu, proč existuje šestinedělí....jsem velice vyrovnaná a jen tak něco mě nerozhází, ale "mlíko v hlavě" je vážně těžký kalibr V sobotu 2.3.2018 jsme si tě přivezli domu a začali zjišťovat, že toho doma musíme více přizpůsobit, aby se nám společně dobře fungovalo. Večer v půl 7 jsme tě vykoupali - to se ti moc líbilo - a v sedm uložili do postýlky a ty jsi spinkala :) V pondělí odpoledne jsme šli na první prohlídku k paní doktorce. Všechno bylo v pořádku, až na ubýtek váhy....přišlo mi, že jsi pořád tak nějak hladová, ale nebylo to nijak očividné. Měli jsme tedy přijít na další vážení ve středu. Mezitím už jsi opravdu začala hlady plakat, takže jsem tě měla pořád u prsu, já jsem z toho taky byla vyřízená a cítila jsem, že se mi z toho mlíko ztrácí :( Ve středu jsi na váze zase měla malinký přírůstek, ale to už jsem věděla, že to takhle nepůjde. Večer přijela teta Káča a přivezla nám na zapůjčení váhu, abych tě mohla kontrolně vážit. Zjistili jsme, že ty jsi líná najíst se ode mě pořádně a raději budeš jíst každou hodinku po trošce a to jsem tedy nedávala:( Dojeli jsme tedy pro Nutrilon a dali ti lahvičku. Byla jsi tak vyhladovělá, že jsi to zbodla a usnula....na dlouho :) V pátek jsem měla paní doktorce poslat mail, kolik vážíš...ty jsi po Nutrilonu hezky přibrala, takže další kontrolu jsme měli až ve středu. Ale od soboty jsi najednou přestala jíst, co jsem do tebe dostala, tak jsi vyzvracela, měla jsi zase hlad :( Poslední nadějí se tak pro mě stala změna na Sunar.....a hurá...to byla ta pravá volba:) Od té doby hezky papáš, spinkáš a už se i směješ:) První měsíc jsi se v noci budila cca kolem půlnoci, pak cca v půl 3 a pak kolem půl 7. Na začátku druhého měsíce jsi vynechala papání kolem půlnoci a na začátku 3. měsíce i papání v půl 3 a budíš se cca v půl 6, takže se krásně celou noc vyspím a za to ti moc děkuju  Společně jsme tedy zvládly šestinedělí, podařilo se nám nastavit si i nějaký rytmus a všichni jsme začali být spokojení :) V 6. týdnu jsme byly na kontrole s kyčlema, které máš v pořádku, ale preventivně musíme balit do ještě jedné pleny a na další kontrolu máme přijít v 15.týdnu. 23.4. 2018 jsme byly na kontrole s ouškama, protože v porodnici se jim to nepodařilo zkontrolovat, a ty máš také v pořádku :) Také jsi dostala první dávku nepovinného očkování na rotaviry a krásně jsi to zvládla, ani jsi neměla žádné nežádoucí účinky. Na začátku 3.měsíce jsi začala objevovat krásu hraček na hrazdičce a do týdne jsi zjistila, že máš ručičky se kterými ty hračky pěkně pohoupeš :) Vyžaduješ už mou pozornost, takže vedeme velmi plodné hovory, zpíváme a blbneme, ale zvládneš si chvilku hrát i sama, takže můžu třeba uvařit nebo pustit pračku :) Ke konci 3.měsíce už se ti podařilo některé hračky "uchopit" mezi prstíky a tahat za ně. Na bříšku se ti zatím moc nelíbí, ale já tě na něj neoblomně otáčím a tak krásně paseš koníčky :) Jen kdyby už začaly ty ručičky poslouchat a mohla jsi na tom bříšku po těch hračkách šahat :D 20.5.2018 jsi dostala druhou dávku Rotarixu a první dávku Hexavakcíny. Byla jsi moc statečná. Sestřička ti držela nožičky, já ručičky a paní doktorka píchala. Když píchla, tak jsi se rozplakala, ale když jsem tě vzala do ruky, tak jsi přestala a zase jsi byla spokojená holčička. I toto očkování jsi zvládla bez špatné reakce, tak jsem moc ráda. A v pátek 1.6.2018 jsem ti nechala nastřelit naušničky. Nastřeloval ti jen pan doktor z ORL a byl moc hodný. Držela jsem tě na klíně, sestřička přidržela hlavičku, pan doktor střelil první naušničku a přišel pláč, pan doktor rychle nastřelil druhou, já jsem tě hned pomazlila a zase jsi přestala plakat...jsi moje holka statečná a teď už i princezna :) 20.6.2018 ti budou píchat první dávku Prevenaru, tak věřím, že to zase krásně zládneš  Objednala jsem ti už židličku na papání, od července nás čekají první příkrmy, tak jsem na to zvědavá.   Zatím papa             ... »

    PetulleL | 04.05.2018 13:09:28

  • Můj třetí, můj nejkrásnější

    Uběhly víc jak dva týdny a já jsem pořád plná dojmů a euforie z toho, jak to nakonec dopadlo. Poslední týdny se nesly ve znamení strachu. Strachu z toho, že už tak docela náročný těhotenství skončí úplně jinak, než jsem doufala, než jsem čekala. V porodnici mi, vzhledem k tomu, jak skončil první porod, vyhrožovali sekcí a u mě začala velice pracovat psychika. Narozdíl od holčiček, které se obě rozhodly vykouknout na svět v 38+0, náš chlapeček si dával na čas a z toho důvodu mi hrozil opět porod sekcí. Do karet mi hrálo jen to, že jsem druhou dceru dokázala porodit normálně, takže ačkoliv mi posunuli termín o týden, ještě jsem dostala další týden k dobru a doufala jsem, že se junior umoudří :)  Denně mě bombardovaly otázky typu "tak co, už?" "ty jsi ještě těhotná?" "nemáš už po termínu?" atd, ačkoliv jsem v termínu ještě ani nebyla. Moc mi ani nepřidávalo to, že jsem měla docela silné poslíčky už asi dva měsíce, vše mě bolelo, neustále jsem se budila. A tak, když mě v sobotu 14.4. v 5 ráno vzbudila silná menstruační bolest, nepřikládala jsem tomu žádnou váhu a šla udělat rodině bábovku k snídani s tím, že se dospím po obědě. HaHa :D  Bábovka krásně voněla, děti se vzbudily, nadšením jásaly a s manželem ji skoro celou snědli :D ale já si dala jeden kousek a měla dost, což u mě bylo docela neobvyklý :D den předtím jsem gruntovala, takže jsem neměla nic moc na práci, jen jsem zapla pračku, sedla a luštila křížovky, aniž bych na to nějak extra myslela. Manžel se mi snažil něco povídat, já byla v nějaký bublíně a vůbec ho nevnímala :D cítila jsem, že se něco děje, ale nechtěla jsem mít falešný naděje. Nicméně, když přišly první kontrakce, věděla jsem, že to je tady. Člověku se ta bolest najednou vybaví, když přijde. Ne nadarmo se říká, že porod prostě poznáte. Ještě jsem venku věšela prádlo a začala počítat intervaly. Nejdřív půl hodiny, po třech kontrakcích deset minut, pak už po šesti minutách - šlo to hrozně rychle. Ještě jsem vařila rajskou, aby měli co jíst, věšela prádlo a v mezičase se pohupovala v bocích a rozdýchávala :D  Přiznám se, po dvou hodinách jsem se trochu bála, abych vůbec dojela do porodnice, protože kontrakce přicházely v pořád kratších intervalech a byly silnější a silnější - nástup opět jak u holek, z ničeho nic lavina :D nicméně tentokrát jsem nevnímala bolest, ale snažila se vše vnímat jen jako tlak a vzpomněla jsem si na to, že si mám představovat moře - nejdřív klidné, bez mráčků, pak vlnící se, jak se blíží bouře, následně se vlny zvětšují, až přijde to pravé, ale to mě teprve čekalo :) Holky do sebe naházely chudinky rychlostí světla rajskou, starší chápala, že miminko chce už ven a nejradši by do porodnice jela se mnou :D manžel mě odvezl do porodnice, pak jel odvézt děti a já se k mému potěšení na příjmu dozvěděla, že jsem na 5 cm, za další půl hodinky na 6 cm a netrvalo dlouho a po příjmu na porodní pokoj jsem byla otevřená na max.  Bohužel, nebyla bych to já, aby nebyla nějaká, aspoň menší, komplikace :D část porodních cest byla oteklá a hlavička nechtěla sestoupit, jinak by byl náš chlapeček venku snad za dvě hodiny od příjmu :D  Dále už jen ve zkratce - měla jsem naprosto úžasnou porodní astistentku, vím, že dost pomohlo to, že byla sobota a ona měla na starosti jen mě. Často jsem ale četla, jak jsou porodnice továrnou na děti. Já měla naprosto krásný zážitek i kvůi ní. mezi kontrakcemi mi masírovala záda, donesla mi na požádání rajský plyn do sprchy, se vším mi pomáhala, vše nechávala na mně, do ničeho mě nenutila. Nemusela jsem ležet připojená na monitor jako při minulém porodu. Vše šlo hladce a sice mi musela píchnout injekci na uvolnění otoku, ale i s píchnutím vody čekala co nejdéle to šlo. A musím říct, že tentokrát to bylo opravdu až na konci, když bylo vidět, že se nic neděje dlouhou dobu.  Naprosto nejvtipnější chvíle z celého porodu pro mě byl závěr. Hlavička prostě nesestupovala tak, jak by měla, ačkoliv jsem větišnu času stála nebo chodila a tak jsme se dohodli na oxytocinu, ačkoliv jsem ho opravdu původně nechtěla. Lehla jsem si tedy a čekala, až PA připraví kapačku. Bylo to asi minutu poté, co odešla doktorka, že hlavička je opravdu vysoko a není žádný velký posun. V tu chvíli jsem ucítila obrovský tlak, zařvala jsem "hlava!", PA mi to nevěřila, nicméně z jejího výrazu, když se podívala na ona místa jsem vyčetla zděšení, načež beze slova odběhla. V patách jí přiběhla doktorka a další dvě medičky (asi), dostala jsem jasný pokyn "netlačit", na který jsem jen vyhrkla, že to teda fakt nejde :D že netlačím a za několik sekund jsem držela s vytřeštěnýma očima v náruči svého syna. Nechápala jsem, koukala jsem na manžela, co se to jako stalo, co to jako bylo :D protože dceru jsem kdysi tlačila snad hodinu a junior vyletěl jak Superman :D bez nástřihu, jen s kosmetickými stehy, jsem během chvíle měla vše za sebou. Byl to můj poslední porod a byl úžasnou tečkou za prvním zkaženým porodem, který skončil akutní sekcí a ze kterého jsem se vzpamatovávala dlouho, za druhým, který sice dopadl dobře, ale ne podle mých představ. Byl to porod, jaký jsem si bála si jen představovat, abych nebyla zklamaná. Kromě rajského plynu jsem neměla žádné tišící prostředky a řekla bych, že to bylo stejně spíš placebo. V naprosté psychické pohodě jsem, ačkoliv jsem se předem bála a byla vystresovaná z toho, jak vše dopadne, zvládla celý průběh a odměnou mi bylo i to, že jsem si mohla hned sednout. Ani bolestivé zavinování dělohy se nekonalo, bříško mě bolelo po porodu pár hodin, pak asi dvakrát během kojení a to je vše. Nebýt zánětu v prsu, který přišel desátý den po porodu, fungovala bych od prvního dne naprosto normálně, jako bych nerodila. Budou to tři týdny, z cca 26ti kg nabraných jsem už bezmála 18 ztratila, většina byla voda a já se cítím naprosto skvěle. Malý je úžasný a ačkoliv se musíme stěhovat, ačkoliv jsem unavená a nikdy už nebudu mít bříško naprosto bez strií, na prahu třicítky konečně vím, že tohle je smysl života. A i to, že i se třemi dětmi můžu vypadat dobře, protože já se nevzdám a zase ty svaly mít budu! :D   Omlouvám se za delší článek, asi nejdelší, co jsem tu kdy psala :D  ... »

    l*u*s*s*y | 03.05.2018 11:55:12


Zapojte se do SOUTĚŽE o nejlepší deníček Těhotníčku!

Nejčtenější články
  • Výbavička pro miminko

    Mou jedinou omluvou je, že máme věcičky po dvou dětech a ještě od hodných sestřenic a tet. Jinak si neumím ani vysvětlit, kde jsme toho tolik vzali. Sepsala jsem a se svýma modelkama Eliškou a Verunkou nafotila, co jsme pro naše mimčo přichystali. Kromě kočárku máme snad všechno. Oblečeníčka je opravdu hodně, po zkušenostech, kdy miminko ze všeho asi po 3-5 týdnech vyroste, opravdu stačí 6 bodyček, 4 dupačky, 2 kabátky, 2 overalky na spaní, pokud je zima a nějaká čepička, ponožky. Pokud děťátko věci zašpiní, je nejjednodušší večer během minutky vyprat. Plínky budem používat jednorázové, i přesto mi moje hodná babička postupně nakoupila asi 50 látkových, takže těch máme opravdu velkou zásobu. Máme asi 3 zavinovačky (úplně stačí 1) a perfektní je heboučká žirafí zavinovačka do autosedačky, tu jsme u poslední dcerky využili opravdu hodně. Postýlku máme v ložnici. Zvedli jsme ji do nejvyšší polohy, ať se nemusím k miminku moc naklánět. K postýlce dáme ještě chůvičku. Polštářky a peřinka jsou zezačátku spíš jako dekorace a aby na miminko nefoukalo. Povlečení jsme ušili nové se starší dcerkou, kapsář je výborný na plínky, náhradní oblečení, dudlík a krém, hned je všechno v noci po ruce. Proutěný koš bude mít miminko v obýváku, aby mělo kde spát a odpočívat ve dne. Koš nám půjčila babička a konstrukci na kolečkách vyrobil šikovný tatínek. Koš vydrží asi do 3 měsíců, potom už se bude batolit na dece. V košíku se zatím usadily hračky, které mají dvě starší dcerky nachystané pro miminko do porodnice. Až se děťátko narodí, určitě sestřičkám taky nějaké hračky na památku přinese. Vaničku jsme koupili novou i s molitanovou koupací podložkou, přebalovací podložku máme ještě po Elišce. Na kojení a jako ohrádku pro mimčo je nachystaný krásný kojící polštář s puntíkama, který jsem vyhrála jako dárek od Mamaja group za článek v Těhotníčku. Autosedačka – vajíčko je po mladší dcerce, uvnitř je vložka pro novorozence. Koupili jsme taky nosítko, nejvíc se zalíbilo Eli, takže už víme, kdo bude prďolku nosit. Kosmetiku i potřebné věci z lékárny už máme taky nakoupené. Moc jsme to nepřeháněli, i tak je toho dost. Uvidíme, co bude miminku nejvíce vyhovovat a později dokoupíme. ... »

    jezurka | 11.06.2012 11:20:35

  • Dovolená s bříškem

    „A kdy jako pojedeme na dovolenou?!??“ To byl první a nejdůležitější dotaz mého manžela, když se dozvěděl, že konečně čekáme miminko. Protože bydlíme v horách, neumí si léto bez alespoň dvou týdnů na prosluněné pláži, představit. Nevím, jestli si uvědomil, že za početí našeho broučka může taky on, ale dával to za vinu mě, že jsem naplánovala špatně termín.  „Tak já pojedu sám s holkama“ bylo jeho poslední rozhodnutí, když si uvědomil, že červencové miminko do Chorvatska opravdu vláčet nemůže. Na to jsem hodně zvědavá. Je nervní, jen když jedeme pár kilometrů a Verunka není zrovna naladěná na cestování. Nakonec jsme po dlouhých debatách zamítli i leteckou dovolenou do tropů – nějak se mi do toho s bříškem a dvěma dětmi nechtělo a rozhodli jsme se jet na prodloužený víkend do Aquaparku Babylon v Liberci. Jelo nás šest – já, tatínek, Eliška 9, Verunka 2, neteř Terezka 9 a brouček dobře schovaný v bříšku. Cesta autem byla dlouhá, ale i když už jsem byla ve 23tt, přežili jsme ji s miminkem dobře. S bříškem se nastupuje do auta hůř. Vyplatilo se taky vzít si pod záda polštářek. Na recepci hotelu jsou na rodiny s dětmi zvyklí. Nabídli nám krásný rodinný dvoupokoj, takže jsem mohla s mimčem v jednom pokoji odpočívat a v druhém si hrály holky. Doporučuji naši vychytávku – vymysleli jsme jim bojovku, která je každý den na nějakou dobu zabavila běháním po celém Babylonu. Dostali objevitelské deníčky a plnili různé úkoly, zjišťovali legendu o Babylonu, kreslili obrázky a zkoumali okolí. Tak jsme my měli čas i na odpočinek a další zábavné činnosti :)   Jako těhulka jsem si nejvíce užila hotelové snídaně. Veliký raut, kde byl výběr jídla od teplé snídaně, masa, vajíček, zapékané zeleniny, salátů, obložených mís, zeleniny, až po různé druhy müsli, jogurtů, koblih, buchet, ovocných salátů a dalších pochoutek. Na snídani jsme strávili spoustu času a s bříškem mi nebylo ani trapné zkusit od všeho něco, aspoň jsem vše mohla svést na těhotenské chutě. Dny jsme trávili nejvíce v aquaparku. Nasoukala jsem bříško do plavek a užívali jsme si vodních atrakcí. Miminku se ve vodě moc líbilo, plavání i lenošení v různých zákoutích aquaparku bylo příjemné. Hodně času jsme strávili ve vířivkách s teplou vodou. Jediné, co mimču moc nevyhovovalo, byly sauny. Taky jsme si samozřejmě netroufli na tobogány. Protože jsme schválně pro dovolenou vybrali jarní prázdniny a ne víkend, nebylo ve vodě moc lidí a taky jsme měli k dispozici spoustu volných lehátek na odpočinek. Když nás vodní svět přestal bavit, zašli jsme si do IQ parku a Lunaparku, kde se vyřádili hlavně děti. Já s miminkem povýšila na roli hlavního fotografa a dodavatele svačinek. S bříškem se totiž na kolotoč ani do autíčka vlézt nedá. Večeře v dinner bufetu byla opět záběr. Snažili jsme se jíst střídmě, ale takovému výběru jídel se nedalo odolat. Vyzkoušeli jsme spoustu dobrůtek, nakonec jsme si dali zmrzlinový pohár a odkulili jsme se do pokoje. Zvláštní bylo, že ač jsme my dospělí byli zralí na spaní, děti chytly druhý dech a vyžadovaly zábavu. Takže jsme se rozdělili. Tatínek dostal na starost holky a já mimčo. Starost o drobečka v bříšku byla jednoduchá – otáčet se na správnou stranu, ať si může hezky kopat a občas pohladit nebo poškrábat na zádičkách. Dovolenou v aquaparku jsme si moc užili a nastávajícím maminkám doporučuji! Až se brouček v létě narodí, zeptám se ho, jak se mu v Babylonu líbilo :) ... »

    jezurka | 23.04.2012 00:37:08

  • Odkud jsme a kam jdeme

    Ležím potmě, dívám se na vedle mě stojící postýlku a hladím si břicho. Človíčku, zdalipak ty víš, že o tom, co teď prožíváš, tvůj život zdaleka není? Že za chvilku opustíš to relativně bezpečné, teplé hnízdečko a budeš bojovat s takovými věcmi jako je gravitace, bolavé břicho nebo neznámý, šišlající, culící se obličej tvé matky? Zázrak zrození mi přijde na jednu stranu strašlivě absurdní, na druhou stranu neskonale dokonalý. Kdo to jen vymyslel?     ... »

    danicka84 | 10.04.2012 20:12:22

  • Úplný začátek

    Těhotenství jsem plánovala téměř přesně na den. Až Barborka oslaví druhé narozeniny, chtěla jsem doma malé miminko. Jelikož mě mé zaměstnání vždy bavilo a nechtěla jsem mezi dětmi velký věkový rozdíl, přišlo mi to ideální. Být doma 4 roky, mít mezitím 2 děti a pak už si s nimi jen užívat a plánovat. Do 10 měsíců jsem kojila Barunku, po ukončení kojení jsem zašla za doktorkou jestli je vše v pořádku a že bych tak za půl roku chtěla začít další miminko. Doktorka řekla že klidně můžu, že jsem v pořádku. Vysadila jsem proto antikoncepci, po které jsem po ukončení kojení začla špinit a s tatínkem jsme v nějaké slabé chvilce rozhodli, že nemáme na co čekat, že je beztak cyklus rozhozený, že nemám menstruaci tak není žádný důvod se nějak víc hlídat. Opravdu osvědčená antikoncepční metoda, jak se ukázalo za 14 dní na těhotenském testu. Rozdýchávali jsme to oba :) Proto bude mezi dětmi 19-20 měsíců  Jojo, člověk míní, život mění. ... »

    luciasek84 | 10.04.2012 09:35:41

Nejlépe hodnocené
  • Maminka

    Maminka Moje nejoblíbenější členka rodiny. Hraje si semnou na schovávanou, pokud se nudím a začnu se krapet vrtět, hned mě začne hladit a utěšovat. Pokud náhodou se zabývá něčím jiným, po chvilce mé snahy narovnat si nohu v koleni ihned nastává první fáze hlazení a utěsování. Prostě nám to klape:) Také si semnou ráda povídá a ujišťuje mě, že v noci se prý má spát. Chacha, to jí ještě vysvětlím. Všude ticho a tma jako v kostele a já bych měl nevyužít té skvělé šance na nové taneční číslo?? Rád poslouchám její hlas a ještě radši bych už konečně viděl, jak vlastně vypadá. Bude se mi líbit? Jaké má oči? Vlasy? S postavou prý nic moc, vzhledem k tomu že každý kdo k ní v posledních týdnech přijde tak tvrdí, že má velké břicho. Ale nevadí. Budu jí mít rád tak i tak. O tom jestli se budu líbit já jí, o tom nepochybuju. Jsem totiž ohromnej fešák. Nevím sice jak to poznala, ale odhalila že mám pindíka. Asi jí to práskla ta zrádkyně doktorka. Jsem holt chlap a protože jsem parádně ješitnej, nebudu se ukazovat jen tak kdekomu. ... »

    luciasek84 | 10.04.2012 09:28:40

  • Úplný začátek

    Těhotenství jsem plánovala téměř přesně na den. Až Barborka oslaví druhé narozeniny, chtěla jsem doma malé miminko. Jelikož mě mé zaměstnání vždy bavilo a nechtěla jsem mezi dětmi velký věkový rozdíl, přišlo mi to ideální. Být doma 4 roky, mít mezitím 2 děti a pak už si s nimi jen užívat a plánovat. Do 10 měsíců jsem kojila Barunku, po ukončení kojení jsem zašla za doktorkou jestli je vše v pořádku a že bych tak za půl roku chtěla začít další miminko. Doktorka řekla že klidně můžu, že jsem v pořádku. Vysadila jsem proto antikoncepci, po které jsem po ukončení kojení začla špinit a s tatínkem jsme v nějaké slabé chvilce rozhodli, že nemáme na co čekat, že je beztak cyklus rozhozený, že nemám menstruaci tak není žádný důvod se nějak víc hlídat. Opravdu osvědčená antikoncepční metoda, jak se ukázalo za 14 dní na těhotenském testu. Rozdýchávali jsme to oba :) Proto bude mezi dětmi 19-20 měsíců  Jojo, člověk míní, život mění. ... »

    luciasek84 | 10.04.2012 09:35:41

  • Odkud jsme a kam jdeme

    Ležím potmě, dívám se na vedle mě stojící postýlku a hladím si břicho. Človíčku, zdalipak ty víš, že o tom, co teď prožíváš, tvůj život zdaleka není? Že za chvilku opustíš to relativně bezpečné, teplé hnízdečko a budeš bojovat s takovými věcmi jako je gravitace, bolavé břicho nebo neznámý, šišlající, culící se obličej tvé matky? Zázrak zrození mi přijde na jednu stranu strašlivě absurdní, na druhou stranu neskonale dokonalý. Kdo to jen vymyslel?     ... »

    danicka84 | 10.04.2012 20:12:22

  • Jak na to

    "Potvoráci",oslovili jsme něžně s manželem své dva potomky,budete mít ještě jednoho bratříčka,nebo sestřičku.Oba potomci(4 a 5 let)se zarazili,nasadili výraz nasvědčující tomu,že se zrovna pokoušejí vyvrátit teorii relativity a po chvíli vydali jasný povel.Naše holčička chce  sestřičku,kluk pro změnu brášku.Jako bych to netušila.No nic,hlavně že se myšlence jako takové nijak nebrání.Maličkosti už přeci jen nějak doladíme. Uplynulo pár týdnů a já vím  naprosto přesně,že ten další potomek bude holčička.Nezbývá tedy nic jiného,než to oznámit potvorákům.Ach,díky Bože za mužskou ješitnost projevující se už v ranném věku.Stačilo našemu chlapečkovi polichotit,vysvětlit mu jak je bezvadné,že bude náš jediný princ a určitě si s dvěma holkama poradí. Od té chvíle má náš malý vetřelec jméno Janička a oba starší sourozenci se každou chvíli ptají,kdy že už bude to miminko.Mají smůlu,ještě si 5 měsíců počkají. ... »

    Val.J35 | 11.04.2012 07:13:17

Nejnovější diskuze
více novinek » Z redakce
Kdy o mě pečuje v těhotenství, během porodu a v šestinedělí gynekolog a kdy porodní asistentka?

Víte, že ne vždy o vás celé těhotenství musí pečovat pouze gynekolog? Kdo jiný bývá do péče o těhotnou ženu, rodičku během porodu a maminku v šestinedělí zahrnut? ... »

Můžete být sebelepší rodič, ale vše může být marné, pokud přijde meningokok

Nepovinné očkování, které může změnit život celé rodiny. Onemocnění probíhá velmi rychle a příznaky se často podceňují, varuje dětská lékařka. Opomíjenou ochranou je přitom očkování, které je doporuče ... »

Opakované potrácení

Až každé páté těhotenství končí samovolným potratem, který představuje pro každou ženu těžkou psychickou i fyzickou životní zkoušku. Jaké jsou nejčastější příčiny? Lze jim předcházet? ... »

více novinek » Od maminek
Zoo Brno je tu pro vás každý den

Exotická zvířata, zábava, odpočinek i dětská hřiště. Brněnská zoo nabízí pestrý program pro celou rodinu. Posuďte sami. ... »

Blog Jany M.: Čí právo je na dětské JIP větší? Lékaře, rodiče, ostatních dětských pacientů?

Vzpomínáte si na ten případ z března letošního roku? Kdy bylo na dětskou JIP přijato 6týdenní dítě se zápalem plic? Jeho matka tehdy odmítla opustit JIP. Každý se domáhal svého práva. Mohly strany naj ... »

Veronika testuje dvoufázovou elektrickou odsávačku LOVI Prolactis

V další deníčku popisuje Veronika samotné testování dvoufázové elektrické odsávačky LOVI Prolactis. Odsávačka má 2 fáze odsávání – stimulace a hluboké sání. Je zcela bezbolestná a veškeré údaje jsou u ... »

více novinek » V diskuzním klubu
Honzikovi jsou taky 4

Tak Honzik dohnal Rozarku a uz jsou mu taky 4. Takovou chvalu jako Markila pet ale nemuzu  . Nas opicak je vztekly, umanuty porad po sobe jeci s brachou. Honzik ho ruzne napada a postuchuje. Drzej ... »

Honzikovi jsou taky 4

Tak Honzik dohnal Rozarku a uz jsou mu taky 4. Takovou chvalu jako Markila pet ale nemuzu  . Nas opicak je vztekly, umanuty porad po sobe jeci s brachou. Honzik ho ruzne napada a postuchuje. Drzej ... »

Marnost nad marnost

Market,je mi to lito. Nevim,co na to rict. Urcite bych tam nevodila a nepujcovala holky. Tatovi jo,nekde u vas,venku,ne k nim. Treba by ji to donutilo,i kdyz asi ne,vid? My mame takovou tetu. Je ji 7 ... »

Těhotníček.cz

Těhotníček.cz je praktickým průvodcem Vaším těhotenstvím.

  • Najdete zde informace psané odborníky pokrývající těhotenství od početí až k porodu. Dozvíte se, jak roste Vaše miminko, jaké změny čekají v průběhu těhotenství Vás a spoustu dalších užitečných informací.
  • V Těhotníčku můžete psát  deníček Vašemu miminku, ve formátu jpg stáhnout na vybrané pozadí a dokonce i vytisknout a uchovat na památku svému dítěti.
  • Chcete se seznámit s ostatními maminkami? Právě to Vám nabízí diskuzní klub buď podle témat, nebo termínu porodu, získáte tak přehled o vrstevnících Vašeho dětátka. Číst a hodnotit můžete i deníčky ostatních maminek.
  • Naprostým unikátem Těhotníčku je možnost vést si těhotenský kalendář, který Vás v důležité dny upozorní emailem.
  • A v neposlední řadě můžete také soutěžit o hodnotné ceny.

Kontakty: V případě námětů, postřehů i připomínek pište, prosím, na: info@babyonline.cz nebo sekretariat@babyonline.cz. Děkujeme.



 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace