Soutěž o nejlepší deníček

Soutěžíme každý měsíc o hodnotné ceny! Podmínky soutěže

Soutěž o 3x 2 tuby Enterosgelu

V květnu soutěžíme o: 3x 2 tuby Enterosgelu 90g

Enterosgel®  je inovativní střevní adsorbent (enterosorbent), vyrobený na základě křemíku,  který působí v trávicím traktu, kde na sebe váže toxiny, škodlivé látky, patogeny a alergeny a odvádí je z těla ven.

Enterosgel®  je vhodnou doplňkovou léčbou průjmovitých onemocnění.

Enterosgel® se podává dospělým a dětem v případě následujících onemocnění:

  • akutní gastroenteritidy (průjmovitá onemocnění) u dospělých a dětí
  • alergická onemocnění s gastrointestinálními příznaky u dospělých a dětí
  • průjmovitý syndrom dráždivého tračníku (D-IBS)

Pro zdravou pokožku je podstatné se zbavit škodlivin, jež konzumujeme my i děti v jídle a v nápojích a inhalujeme je ze vzduchu ve znečištěných městech. Enterosgel® vychytává škodlivé látky. Škodliviny vedou k narušení funkcí orgánů a systémů organizmu, což se do významné míry odráží na stavu kůže. Pokožka je také často odrazem poruch zažívacího traktu. Na kůži se objevují různé záněty, kopřivky a pupínky jako následky alergie na potraviny, která primárně postihuje trávicí trakt. Obdobně také akné, ekzémy, alergie a některé kožní vyrážky mohou souviset s poruchami látkové výměny v těle. Zejména atopický ekzém je projevem řádně nepročištěného organizmu, který se opět projevuje na kůži.

Enterosgel® je bezpečný, nevstřebává se a spolu s navázanými škodlivinami je vyloučen stolicí. Mohou jej užívat i těhotné a kojící ženy.

Doporučené dávkování:

  • Dospělí a děti nad 15 let: 15–22,5 g 3x denně (15 g cca 1 polévková lžíce)
  • Děti ve věku 7–14 let: 10 g 3x denně (10 g cca 2 čajové lžičky)
  • Děti ve věku 1–6 let: 5 g 3x denně (5 g cca 1 čajová lžička)

 

Archiv soutěže:

Rok 2018
Rok 2017
Rok 2016
Rok 2015
Rok 2014
Rok 2013
Rok 2012

 

Diskuze ke článku:

Vložit příspěvek   [ Přehled článků s diskuzí ]    Celkem stran: 2  (diskuzí: )
  • Pozor v černovém vyhodnocení je chybka!! Nemůžu dostat dvakrát výhru, takže výhra se dává dalšímu v pořadí a to je, jestli jsem dobře koukala Angel0lika :o)!!!
    Prosím opravit!!!
    Buik , reakcí: 1, poslední: 02.07.2013 23:43:57
    [ reagovat ] [ zobrazit všechny reakce ] [ URL příspěvku ]
    • RE:
      Děkujeme za upozornění, jedná se pouze o automatické vyhodnocení soutěže bez našeho zásahu.

      Oficiální ukončení soutěže za červen zveřejníme teprve teď, pořadí bude v pořádku :-)
      Baby on line
      [ reagovat ] [ URL příspěvku ]
  • Teď je to nefér...
    Tak bohužel mi to je opravdu líto, ale budu se muset zde rozloučit. Už jednou tu byla diskuze o tom, jak probíhá vyhodnocování a tak...Prý je to fér a podle vygenerování někým. Tak za měsíc březen jsem tu snad ani nebyla a přesto jsem měla asi 100 přečtení a přesto, že někdo měl méně, tak jsem v žebříčku výherců uplne poslední. Jestli se mnou máte problém, tak mi to nemusíte dávat takto najevo!!! O výhry mi opravdu nejde, jen prostě nemám ráda tohle chování a jen kvůli tomu, že jsem si dovolila zde napsat svůj názor? Nechápu, proč tedy to neudéláte jinak, tak že každý může hlasovat jen jednou...a neodlikávat si to, jako to je v jiných soutěžích. Nicméně jsem opravdu zklamaná...tohle je už opravdu nefér...Je mi to vážně líto a zřejmě je vše opravdu na sympatiích :-(
    Angel0lika
    [ reagovat ] [ URL příspěvku ]

Nové články
  • Můj třetí, můj nejkrásnější

    Uběhly víc jak dva týdny a já jsem pořád plná dojmů a euforie z toho, jak to nakonec dopadlo. Poslední týdny se nesly ve znamení strachu. Strachu z toho, že už tak docela náročný těhotenství skončí úplně jinak, než jsem doufala, než jsem čekala. V porodnici mi, vzhledem k tomu, jak skončil první porod, vyhrožovali sekcí a u mě začala velice pracovat psychika. Narozdíl od holčiček, které se obě rozhodly vykouknout na svět v 38+0, náš chlapeček si dával na čas a z toho důvodu mi hrozil opět porod sekcí. Do karet mi hrálo jen to, že jsem druhou dceru dokázala porodit normálně, takže ačkoliv mi posunuli termín o týden, ještě jsem dostala další týden k dobru a doufala jsem, že se junior umoudří :)  Denně mě bombardovaly otázky typu "tak co, už?" "ty jsi ještě těhotná?" "nemáš už po termínu?" atd, ačkoliv jsem v termínu ještě ani nebyla. Moc mi ani nepřidávalo to, že jsem měla docela silné poslíčky už asi dva měsíce, vše mě bolelo, neustále jsem se budila. A tak, když mě v sobotu 14.4. v 5 ráno vzbudila silná menstruační bolest, nepřikládala jsem tomu žádnou váhu a šla udělat rodině bábovku k snídani s tím, že se dospím po obědě. HaHa :D  Bábovka krásně voněla, děti se vzbudily, nadšením jásaly a s manželem ji skoro celou snědli :D ale já si dala jeden kousek a měla dost, což u mě bylo docela neobvyklý :D den předtím jsem gruntovala, takže jsem neměla nic moc na práci, jen jsem zapla pračku, sedla a luštila křížovky, aniž bych na to nějak extra myslela. Manžel se mi snažil něco povídat, já byla v nějaký bublíně a vůbec ho nevnímala :D cítila jsem, že se něco děje, ale nechtěla jsem mít falešný naděje. Nicméně, když přišly první kontrakce, věděla jsem, že to je tady. Člověku se ta bolest najednou vybaví, když přijde. Ne nadarmo se říká, že porod prostě poznáte. Ještě jsem venku věšela prádlo a začala počítat intervaly. Nejdřív půl hodiny, po třech kontrakcích deset minut, pak už po šesti minutách - šlo to hrozně rychle. Ještě jsem vařila rajskou, aby měli co jíst, věšela prádlo a v mezičase se pohupovala v bocích a rozdýchávala :D  Přiznám se, po dvou hodinách jsem se trochu bála, abych vůbec dojela do porodnice, protože kontrakce přicházely v pořád kratších intervalech a byly silnější a silnější - nástup opět jak u holek, z ničeho nic lavina :D nicméně tentokrát jsem nevnímala bolest, ale snažila se vše vnímat jen jako tlak a vzpomněla jsem si na to, že si mám představovat moře - nejdřív klidné, bez mráčků, pak vlnící se, jak se blíží bouře, následně se vlny zvětšují, až přijde to pravé, ale to mě teprve čekalo :) Holky do sebe naházely chudinky rychlostí světla rajskou, starší chápala, že miminko chce už ven a nejradši by do porodnice jela se mnou :D manžel mě odvezl do porodnice, pak jel odvézt děti a já se k mému potěšení na příjmu dozvěděla, že jsem na 5 cm, za další půl hodinky na 6 cm a netrvalo dlouho a po příjmu na porodní pokoj jsem byla otevřená na max.  Bohužel, nebyla bych to já, aby nebyla nějaká, aspoň menší, komplikace :D část porodních cest byla oteklá a hlavička nechtěla sestoupit, jinak by byl náš chlapeček venku snad za dvě hodiny od příjmu :D  Dále už jen ve zkratce - měla jsem naprosto úžasnou porodní astistentku, vím, že dost pomohlo to, že byla sobota a ona měla na starosti jen mě. Často jsem ale četla, jak jsou porodnice továrnou na děti. Já měla naprosto krásný zážitek i kvůi ní. mezi kontrakcemi mi masírovala záda, donesla mi na požádání rajský plyn do sprchy, se vším mi pomáhala, vše nechávala na mně, do ničeho mě nenutila. Nemusela jsem ležet připojená na monitor jako při minulém porodu. Vše šlo hladce a sice mi musela píchnout injekci na uvolnění otoku, ale i s píchnutím vody čekala co nejdéle to šlo. A musím říct, že tentokrát to bylo opravdu až na konci, když bylo vidět, že se nic neděje dlouhou dobu.  Naprosto nejvtipnější chvíle z celého porodu pro mě byl závěr. Hlavička prostě nesestupovala tak, jak by měla, ačkoliv jsem větišnu času stála nebo chodila a tak jsme se dohodli na oxytocinu, ačkoliv jsem ho opravdu původně nechtěla. Lehla jsem si tedy a čekala, až PA připraví kapačku. Bylo to asi minutu poté, co odešla doktorka, že hlavička je opravdu vysoko a není žádný velký posun. V tu chvíli jsem ucítila obrovský tlak, zařvala jsem "hlava!", PA mi to nevěřila, nicméně z jejího výrazu, když se podívala na ona místa jsem vyčetla zděšení, načež beze slova odběhla. V patách jí přiběhla doktorka a další dvě medičky (asi), dostala jsem jasný pokyn "netlačit", na který jsem jen vyhrkla, že to teda fakt nejde :D že netlačím a za několik sekund jsem držela s vytřeštěnýma očima v náruči svého syna. Nechápala jsem, koukala jsem na manžela, co se to jako stalo, co to jako bylo :D protože dceru jsem kdysi tlačila snad hodinu a junior vyletěl jak Superman :D bez nástřihu, jen s kosmetickými stehy, jsem během chvíle měla vše za sebou. Byl to můj poslední porod a byl úžasnou tečkou za prvním zkaženým porodem, který skončil akutní sekcí a ze kterého jsem se vzpamatovávala dlouho, za druhým, který sice dopadl dobře, ale ne podle mých představ. Byl to porod, jaký jsem si bála si jen představovat, abych nebyla zklamaná. Kromě rajského plynu jsem neměla žádné tišící prostředky a řekla bych, že to bylo stejně spíš placebo. V naprosté psychické pohodě jsem, ačkoliv jsem se předem bála a byla vystresovaná z toho, jak vše dopadne, zvládla celý průběh a odměnou mi bylo i to, že jsem si mohla hned sednout. Ani bolestivé zavinování dělohy se nekonalo, bříško mě bolelo po porodu pár hodin, pak asi dvakrát během kojení a to je vše. Nebýt zánětu v prsu, který přišel desátý den po porodu, fungovala bych od prvního dne naprosto normálně, jako bych nerodila. Budou to tři týdny, z cca 26ti kg nabraných jsem už bezmála 18 ztratila, většina byla voda a já se cítím naprosto skvěle. Malý je úžasný a ačkoliv se musíme stěhovat, ačkoliv jsem unavená a nikdy už nebudu mít bříško naprosto bez strií, na prahu třicítky konečně vím, že tohle je smysl života. A i to, že i se třemi dětmi můžu vypadat dobře, protože já se nevzdám a zase ty svaly mít budu! :D   Omlouvám se za delší článek, asi nejdelší, co jsem tu kdy psala :D  ... »

    l*u*s*s*y | 03.05.2018 11:55:12

  • Porod a první společné dny

    Tak už jsi tu s námi.....   Všechno to začalo v neděli 25.2.2018 o půlnoci, kdy jsme si šli lehnout. Když jsem se uvelebovala, tak jsem najednou citila, že ze mě "něco vykáplo". Nebyla jsem si jista, tak jsem šla do koupelny a tam za chvilku další kapky, ale tentokrát trošičku s krví. Nic mě nebolelo, ale jako správná prvorodička jsem netušila o co jde, tak jsem se umyla, oholila, dobalila tašku a po jedné hodině jsme vyráželi do porodnice. Tam mě napojili na monitor, kde se samozřejmě nic neukázalo, z vložky usoudili, že se o plodovou vodu nejedná, ale že mě tedy paní doktorka ještě vyšetří. Při vyšetření paní doktorka zjistila, že se neotevírám, ale bez mého vědomí mi udělala Hamiltonův hmat. To mě naštvalo, protože jsem ho nechtěla, ale už jsem s tím nemohla nic udělat. Pak mi ještě paní doktorka udělala ultrazvuk, kde se ukázalo, že budeš mít cca 4 kg, a to mě dost vyděsilo!!! Nicméně mě poslaly domu s nějakou "vodičkou", která ukazuje, jestli se jedná o plodovou vodu, abych nejezdila zbytečně.   Tak jsme dorazili domu cca ve 2 hodiny a šli jsme si lehnout. Ale ejhle, v půl 3 mi začalo připadat, že citím lehoučké, ale pravidelné bolesti po 3 minutách. Šla jsem tedy do sprchy, ale až do půl 6 nepřišla žádná změna. Tak jsme tedy znovu vyrazili do porodnice. Tam už na monitoru bylo vidět, že jsou to opravdu kontrakce. Při vyšetření paní doktorka zjistila malý posun a usoudila, že když jsem prvorodička, tak si mě tam tedy už nechají. Daly mě na čekatelský pokoj a pravidelně mě chodily vyšetřovat a točit monitor. Starala se o mě užasná paní asistentka (Veronika Kamarádová). Řekla mi, že to u mě potrvá dýl, protože jsi veliká a je tedy potřeba, abych se pořádně otevřela (v tu dobu jsem byla otevřená na 2 cm). V poledne mi donesly oběd a i když to nebylo zrovna nejlepší, zbodla jsem to, protože jsem měla hrozný hlad. Po obědě jako by ty bolesti malinko stagnovali, ale cca ve 13hod se o to víc zase přihlásily. Cca za hodinku mě paní Kamarádová vyšetřila, řekla, že jsem otevřená na 5cm, takže uděláme přípravku. Klystýr nebyl úplně nejpříjemnější a nevydržela jsem ani minutu a musela jsem na záchod. Bolesti už se mi rozjely parádně (stále po 3 minutách). Čas jsem trávila víceméně ve sprše, ale neměla jsem pocit, že by mi nějak ulevovala. V 17 hod jsem poprosila o něco na bolest a dostala jsem čípky....vůbec nepomohly, otevřená na 5,5 cm. V 18 hod už jsem byla přesvědčená, že budu chtít epidurál. Ve 20hod. jsem se i pozvracela, tak mě nová paní asistentka, která nastoupila do služby, nechala převést na porodní box a dala mi kapat do žíly něco proti bolesti....taky to moc nepomohlo. Ve 22hod mi píchly něco úžasného do zadku a to mě "oblblo" na celou noc až do půl 9, kdy přišla paní doktorka (asi ji zavolali mladé porodní asistentky, které nastoupily do služby), zjistila, že jsem otevřená 8 cm a že mi píchne vodu. Psala jsem tedy domu, aby už za mnou vyrazili. Na porodní box za mnou přišla cca v půl 10 mamka a to jsem ještě byla docela ok, bolesti po 3 minutách, silné, ale daly se vydržet. Cca v 10hod už přišla jedna kontrakce za druhou, já se otevřela na 11cm, ale ty jsi stále nesestupovala, takže mě nechtěli nechat tlačit. Jen jsem musela "dřepovat", abych ti gravitací a pohybem pomohla níž. Tuhle dobu mám jen v mžitkách. Vím, že jsem si i zakřičela, protože to bolelo a já už byla hrozně vyčerpaná. Cca ve 13:45 přišla zase paní doktorka, která mi píchala vodu. Nechaly mě lehnout si na lůžko na bok a měla jsem zkusit tlačit....nic, ani jsi se nehla. Paní doktorka si nechala přivést ultrazvuk a ve 14hod. rozhodla, že půjdeš ven sekcí. Prostě jsi byla větší než východ :) V tu chvili se kolem seběhlo obrovské množství lidí, začali mi zavádět cévku, do žili jsem místo oxytocinu dostala nějaká analgetika a už jsem mazala (pěšky a stále v bolestech) na operační sál. Tam se mi začali všichni doktoři představovat a říkat mi, co mi bude kdo dělat....vážně mě to nezajímalo!!! :) Měla jsem si lehnout na bok, pokrčit nohy a co nejvíc je přitáhnout k tělu (to přes to břicho opravdu moc nešlo). Pan doktor mi napíchl spinál a během sekundy mi bylo bááájjeeečččnněěě. A pak už mě začali řezat, aby jsi se mohla dostat na svět. První slova, která jsem zřetelně slyšela byla: "Ty jo, to je macek". Teprve pak mi řekli, že jsi v pořádku a v letu mi tě ukázali. Nesli tě na boxik, kde tě vyšetřili (10,10,10), změřili (51cm) a zvážili (4430g). Byla u toho babička a všechno ohlídala. Mě zatím zase zašívali. Byla jsem tak ráda, že je to za mnou a ty jsi v pořádku, že jsem na tom sále začala usinat. Anesteziolog z toho byl chudák vyděšený a pořád se mě ptal, jestli je mi dobře :) Pak mi tě ještě donesli ukázat už zabalenou, mohla jsem ti dát alespoň pusinku, a pak už tě odnesli na novorozenecké oddělení, kde jsi čekala až budu fit. Když mě zašili, tak mi paní doktorka s hrdostí v hlase oznámila, že se jim to poveslo zašít tak krásně, že nevylučuje, že bych mohla po druhý rodit normálně. Na to jsem ji oznámila, že to nebylo nutný, protože do toho rozhodně nepůjdu. Trošku ji to nakrklo a koukala na mě, jak na vyvrhela, ale mě nemmohla rozhodit :-) Když mě pak převáželi na JIP, tak ještě nechali babičku a tátu čekat, aby mě viděli, což bylo parádní :) Rychle jsem si řekli, jak jsi krásná a nejlepší :) Na JIP jsem se dostala po 15hod. Nesměla jsem zvedat hlavu, aby mě pak nechytla migréna a měla jsem odpočívat. Byly tam moc hodné sestřičky a ležely tam se mnou ještě 2 maminy. Jedna "rodila" večer před tím a druhá hodinu po mě. S tou jsme se pak potkávaly na šestinedělí, měla chlapečka o pár desítek gramů lehčího než ty :) Cca v 17hod mi tě poprvé přivezli na přiložení. Hned jsi se chytla a tak jsem tě mohla alespoň chvilku pomuchlovat. Pak mi tě ještě přivezli asi v půl 8 a pak až ráno v šest. V noci to docela šlo, pospávala jsem, ale ráno...přišla fyzioterapeutka, že si procvičíme nožky (pohodička) a pak že vstaneme a půjdeme si vyčistit zuby....bože...myslala jsem, že mi v břiše vybuchla bomba....sotva jsem se doploužila do koupelny, vyčistila si zuby....sanitářka Verunka (nejmlejší holka na světě) mě otřela, převlíkla a mohla jsem se ploužit zpátky....krásný pocit, když jsem si mohla zase lehnout :) pak přišel oběd, ke kterému jsem si musela sednout....peekkllooo....ani nevim, co jsem jedla :) Po obědě mě ale naložili na vozík a frčela jsem na šestinedělí. Tam si mě převzala sanitářka Olinka (z kraje působila nesympaticky, ale byla také úžasná), ta mi pomohla do sprchy a uložila mě. Bohužel nebyl volný jednolůžkový pokoj, tak jsem byla na dvoulůžáku s divnou maminou, ale ta šla nštěstí druhý den ráno domu. Taťka mi dovezl zbytek věcí (na JIPu jsem je mít nemohla) a cca v 15hod jsem si pro tebe zašla na novorozenecké. Mohla jsem tě nakrmit a chvilku se tebou pokochat a pak jsem tě zase musela vrátit. To samé ještě v šest a v devět. Byla jsi moc hodná. Druhý den ráno (čtvrtek) po vizitě mi tě už přivezli a byly jsme spolu. Zřejmě tě trápily prdíky a už si začínala mít hlad, takže jsi pěkne řvala :/ V pátek ráno, jsi měla ubýtek váhy a paní doktorka řekla, že musíš začít přibírat, aby nás v sobotu pustili domu, takže jsem tě po kojení dokrmovala ze stříkačky Nutrilonem....moc mi to nešlo a ty jsi ho nechtěla, nicméně v sobotu ráno jsi měla malý přírůstek na váze, takže nás domu pustili :) Dostali jsme instrukce o tom, co nás teď v prvních dnech čeká u doktorky a co je vše potřeba zařídit pro úřady. Taťka si pro nás přijel a frčeli jsme domu :) ... »

    PetulleL | 03.05.2018 08:34:31

  • Jak jsme na chalupě "vyrobili" postýlku

    Tak, právě jsme se vrátili z chalupy... Po zimě vyvětrat, zatopit, posekat a podobné chalupářské práce. Chalupu máme daleko, takže se tam tak často nedostaneme, ale hlavně, poprvé jsme ji navštívili ve čtyřech. Tak a co spaní? Chalupa je stará, statek, asi 15 let se o ni nikdo nestaral, ze zahrady jsme postupem času udělali zase zahradu, ale na opravu chalupy jsme zatím nesáhli... Takže vše je původní, staré. Obytná místnost je kuchyně, když nejsme venku, trávíme tam veškerý denní i noční čas :-). My dva spíme na takovém starém gauči, pro syna máme cestovní postýlku...ale co naše mimi? Takže... co chalupa dala... čtyři židle, dvě a dvě k sobě, dále dvě prkna na vypodložení na židle, na které jsme umístili matraci z postele vedlejší místnosti (ta místnost není obyvatelná). Vypolstrovat a vyměkčit dekama. A nakonec jedno prkno mezi ty dvě židle, z čelní strany, aby se již pohyblivé mimčo neskulilo dolů, zádová strana byla opřena o linku... no a království nejmladšího člena bylo na světě... a jak se tam spalo, celou noc bez buzení, juchůůůů... I starší syn měl touhu do pelíšku zalézt. No improvizované řešení se povedlo, ale není to řešení na dlouhodobější spaní. Takže až tam v létě budeme trávit více času, musíme vymyslet co a jak... a nebo koupit druhou cestovní postýlku :-)  ... »

    editakr | 01.05.2018 22:28:35

  • Shánění dětského pyžámka s pokémonem

    Když jsem si prošla obdobím do 1 roku dítěte, které jsem předpokládala, jako nejnáročnější jsem si myslela, že už to bude jen lepší a jako celá rodina se budeme především bavit, užívat si společné chvíle a života celkově. Musím říct, že nakonec se spousta záležitostí ukázala poněkud jinak ať už v lepším, nebo horším světle. Každopádně náš Martínek odmítá být klidné a poslušné dítě, takže se idylka příliš nekoná. Na druhou stranu jsem ráda za jeho aktivitu a věřím, že z něj díky tomu všemu rozhodně nevyroste nějaký televizní povaleč, nebo něco podobného. Je pravda, že nějaké větší cestování se zatím neděje, nicméně trávíme více času, než většina ostatních rodin s přáteli, z čehož máme radost my sami, tak i Martínek. Ale že to není tak jednoduché je evidentní např. z martiria s dětským pyžamem, které jsme teď nedávno řešili. Byli jsme u známých na grilovačce a nakonec jsme se na naléhání jak našich kamarádů, tak i Marťu rozhodli zůstat až do rána. Všechno proběhlo normálně, ale Marťa zjistil, že jeho kamarád má pyžamo s jeho oblíbeným pokémonem a on ho tudíž musí mít taky. Další den si odmítal jeho pyžamo s řevem obléct, protože on musí mít přece taky model s pokémonem. Napřed jsem mu chtěla dát na zadek s tím, že si bude muset spávat jednoduše v tom, co má, ale pak se mi ho zželelo a začala jsem takové pyžamo shánět. Na internetu nic vhodného nebylo- když už jsem něco našla, tak bylo ve velikosti pro batolata. Ptala jsem se kamarádky, kde pyžamo koupili, ale ta mi poradila obchod, který už bohužel neexistuje. Zkoušela jsem tedy projít pár krámků u nás ve městě a nic. Opravdu bych nevěřila tomu, že je tak obrovský problém sehnat pyžamo s pokémonem, když navíc všude okolo tyhle potvory tak frčí. Nakonec jsem naštěstí našla jednu maminku na fleru, která z látek s dětskými motivy šila různé oblečky. Nechala jsem si u ní proto ušít pyžámko hned z několika pokémony na přední straně, které se setkalo s velkým úspěchem, tak teď snad bude zase na chvíli trochu klid J ... »

    Barus87 | 19.04.2018 12:52:12

Nejčtenější články
  • Výbavička pro miminko

    Mou jedinou omluvou je, že máme věcičky po dvou dětech a ještě od hodných sestřenic a tet. Jinak si neumím ani vysvětlit, kde jsme toho tolik vzali. Sepsala jsem a se svýma modelkama Eliškou a Verunkou nafotila, co jsme pro naše mimčo přichystali. Kromě kočárku máme snad všechno. Oblečeníčka je opravdu hodně, po zkušenostech, kdy miminko ze všeho asi po 3-5 týdnech vyroste, opravdu stačí 6 bodyček, 4 dupačky, 2 kabátky, 2 overalky na spaní, pokud je zima a nějaká čepička, ponožky. Pokud děťátko věci zašpiní, je nejjednodušší večer během minutky vyprat. Plínky budem používat jednorázové, i přesto mi moje hodná babička postupně nakoupila asi 50 látkových, takže těch máme opravdu velkou zásobu. Máme asi 3 zavinovačky (úplně stačí 1) a perfektní je heboučká žirafí zavinovačka do autosedačky, tu jsme u poslední dcerky využili opravdu hodně. Postýlku máme v ložnici. Zvedli jsme ji do nejvyšší polohy, ať se nemusím k miminku moc naklánět. K postýlce dáme ještě chůvičku. Polštářky a peřinka jsou zezačátku spíš jako dekorace a aby na miminko nefoukalo. Povlečení jsme ušili nové se starší dcerkou, kapsář je výborný na plínky, náhradní oblečení, dudlík a krém, hned je všechno v noci po ruce. Proutěný koš bude mít miminko v obýváku, aby mělo kde spát a odpočívat ve dne. Koš nám půjčila babička a konstrukci na kolečkách vyrobil šikovný tatínek. Koš vydrží asi do 3 měsíců, potom už se bude batolit na dece. V košíku se zatím usadily hračky, které mají dvě starší dcerky nachystané pro miminko do porodnice. Až se děťátko narodí, určitě sestřičkám taky nějaké hračky na památku přinese. Vaničku jsme koupili novou i s molitanovou koupací podložkou, přebalovací podložku máme ještě po Elišce. Na kojení a jako ohrádku pro mimčo je nachystaný krásný kojící polštář s puntíkama, který jsem vyhrála jako dárek od Mamaja group za článek v Těhotníčku. Autosedačka – vajíčko je po mladší dcerce, uvnitř je vložka pro novorozence. Koupili jsme taky nosítko, nejvíc se zalíbilo Eli, takže už víme, kdo bude prďolku nosit. Kosmetiku i potřebné věci z lékárny už máme taky nakoupené. Moc jsme to nepřeháněli, i tak je toho dost. Uvidíme, co bude miminku nejvíce vyhovovat a později dokoupíme. ... »

    jezurka | 11.06.2012 11:20:35

  • Dovolená s bříškem

    „A kdy jako pojedeme na dovolenou?!??“ To byl první a nejdůležitější dotaz mého manžela, když se dozvěděl, že konečně čekáme miminko. Protože bydlíme v horách, neumí si léto bez alespoň dvou týdnů na prosluněné pláži, představit. Nevím, jestli si uvědomil, že za početí našeho broučka může taky on, ale dával to za vinu mě, že jsem naplánovala špatně termín.  „Tak já pojedu sám s holkama“ bylo jeho poslední rozhodnutí, když si uvědomil, že červencové miminko do Chorvatska opravdu vláčet nemůže. Na to jsem hodně zvědavá. Je nervní, jen když jedeme pár kilometrů a Verunka není zrovna naladěná na cestování. Nakonec jsme po dlouhých debatách zamítli i leteckou dovolenou do tropů – nějak se mi do toho s bříškem a dvěma dětmi nechtělo a rozhodli jsme se jet na prodloužený víkend do Aquaparku Babylon v Liberci. Jelo nás šest – já, tatínek, Eliška 9, Verunka 2, neteř Terezka 9 a brouček dobře schovaný v bříšku. Cesta autem byla dlouhá, ale i když už jsem byla ve 23tt, přežili jsme ji s miminkem dobře. S bříškem se nastupuje do auta hůř. Vyplatilo se taky vzít si pod záda polštářek. Na recepci hotelu jsou na rodiny s dětmi zvyklí. Nabídli nám krásný rodinný dvoupokoj, takže jsem mohla s mimčem v jednom pokoji odpočívat a v druhém si hrály holky. Doporučuji naši vychytávku – vymysleli jsme jim bojovku, která je každý den na nějakou dobu zabavila běháním po celém Babylonu. Dostali objevitelské deníčky a plnili různé úkoly, zjišťovali legendu o Babylonu, kreslili obrázky a zkoumali okolí. Tak jsme my měli čas i na odpočinek a další zábavné činnosti :)   Jako těhulka jsem si nejvíce užila hotelové snídaně. Veliký raut, kde byl výběr jídla od teplé snídaně, masa, vajíček, zapékané zeleniny, salátů, obložených mís, zeleniny, až po různé druhy müsli, jogurtů, koblih, buchet, ovocných salátů a dalších pochoutek. Na snídani jsme strávili spoustu času a s bříškem mi nebylo ani trapné zkusit od všeho něco, aspoň jsem vše mohla svést na těhotenské chutě. Dny jsme trávili nejvíce v aquaparku. Nasoukala jsem bříško do plavek a užívali jsme si vodních atrakcí. Miminku se ve vodě moc líbilo, plavání i lenošení v různých zákoutích aquaparku bylo příjemné. Hodně času jsme strávili ve vířivkách s teplou vodou. Jediné, co mimču moc nevyhovovalo, byly sauny. Taky jsme si samozřejmě netroufli na tobogány. Protože jsme schválně pro dovolenou vybrali jarní prázdniny a ne víkend, nebylo ve vodě moc lidí a taky jsme měli k dispozici spoustu volných lehátek na odpočinek. Když nás vodní svět přestal bavit, zašli jsme si do IQ parku a Lunaparku, kde se vyřádili hlavně děti. Já s miminkem povýšila na roli hlavního fotografa a dodavatele svačinek. S bříškem se totiž na kolotoč ani do autíčka vlézt nedá. Večeře v dinner bufetu byla opět záběr. Snažili jsme se jíst střídmě, ale takovému výběru jídel se nedalo odolat. Vyzkoušeli jsme spoustu dobrůtek, nakonec jsme si dali zmrzlinový pohár a odkulili jsme se do pokoje. Zvláštní bylo, že ač jsme my dospělí byli zralí na spaní, děti chytly druhý dech a vyžadovaly zábavu. Takže jsme se rozdělili. Tatínek dostal na starost holky a já mimčo. Starost o drobečka v bříšku byla jednoduchá – otáčet se na správnou stranu, ať si může hezky kopat a občas pohladit nebo poškrábat na zádičkách. Dovolenou v aquaparku jsme si moc užili a nastávajícím maminkám doporučuji! Až se brouček v létě narodí, zeptám se ho, jak se mu v Babylonu líbilo :) ... »

    jezurka | 23.04.2012 00:37:08

  • Odkud jsme a kam jdeme

    Ležím potmě, dívám se na vedle mě stojící postýlku a hladím si břicho. Človíčku, zdalipak ty víš, že o tom, co teď prožíváš, tvůj život zdaleka není? Že za chvilku opustíš to relativně bezpečné, teplé hnízdečko a budeš bojovat s takovými věcmi jako je gravitace, bolavé břicho nebo neznámý, šišlající, culící se obličej tvé matky? Zázrak zrození mi přijde na jednu stranu strašlivě absurdní, na druhou stranu neskonale dokonalý. Kdo to jen vymyslel?     ... »

    danicka84 | 10.04.2012 20:12:22

  • Úplný začátek

    Těhotenství jsem plánovala téměř přesně na den. Až Barborka oslaví druhé narozeniny, chtěla jsem doma malé miminko. Jelikož mě mé zaměstnání vždy bavilo a nechtěla jsem mezi dětmi velký věkový rozdíl, přišlo mi to ideální. Být doma 4 roky, mít mezitím 2 děti a pak už si s nimi jen užívat a plánovat. Do 10 měsíců jsem kojila Barunku, po ukončení kojení jsem zašla za doktorkou jestli je vše v pořádku a že bych tak za půl roku chtěla začít další miminko. Doktorka řekla že klidně můžu, že jsem v pořádku. Vysadila jsem proto antikoncepci, po které jsem po ukončení kojení začla špinit a s tatínkem jsme v nějaké slabé chvilce rozhodli, že nemáme na co čekat, že je beztak cyklus rozhozený, že nemám menstruaci tak není žádný důvod se nějak víc hlídat. Opravdu osvědčená antikoncepční metoda, jak se ukázalo za 14 dní na těhotenském testu. Rozdýchávali jsme to oba :) Proto bude mezi dětmi 19-20 měsíců  Jojo, člověk míní, život mění. ... »

    luciasek84 | 10.04.2012 09:35:41

Nejlépe hodnocené
  • Maminka

    Maminka Moje nejoblíbenější členka rodiny. Hraje si semnou na schovávanou, pokud se nudím a začnu se krapet vrtět, hned mě začne hladit a utěšovat. Pokud náhodou se zabývá něčím jiným, po chvilce mé snahy narovnat si nohu v koleni ihned nastává první fáze hlazení a utěsování. Prostě nám to klape:) Také si semnou ráda povídá a ujišťuje mě, že v noci se prý má spát. Chacha, to jí ještě vysvětlím. Všude ticho a tma jako v kostele a já bych měl nevyužít té skvělé šance na nové taneční číslo?? Rád poslouchám její hlas a ještě radši bych už konečně viděl, jak vlastně vypadá. Bude se mi líbit? Jaké má oči? Vlasy? S postavou prý nic moc, vzhledem k tomu že každý kdo k ní v posledních týdnech přijde tak tvrdí, že má velké břicho. Ale nevadí. Budu jí mít rád tak i tak. O tom jestli se budu líbit já jí, o tom nepochybuju. Jsem totiž ohromnej fešák. Nevím sice jak to poznala, ale odhalila že mám pindíka. Asi jí to práskla ta zrádkyně doktorka. Jsem holt chlap a protože jsem parádně ješitnej, nebudu se ukazovat jen tak kdekomu. ... »

    luciasek84 | 10.04.2012 09:28:40

  • Úplný začátek

    Těhotenství jsem plánovala téměř přesně na den. Až Barborka oslaví druhé narozeniny, chtěla jsem doma malé miminko. Jelikož mě mé zaměstnání vždy bavilo a nechtěla jsem mezi dětmi velký věkový rozdíl, přišlo mi to ideální. Být doma 4 roky, mít mezitím 2 děti a pak už si s nimi jen užívat a plánovat. Do 10 měsíců jsem kojila Barunku, po ukončení kojení jsem zašla za doktorkou jestli je vše v pořádku a že bych tak za půl roku chtěla začít další miminko. Doktorka řekla že klidně můžu, že jsem v pořádku. Vysadila jsem proto antikoncepci, po které jsem po ukončení kojení začla špinit a s tatínkem jsme v nějaké slabé chvilce rozhodli, že nemáme na co čekat, že je beztak cyklus rozhozený, že nemám menstruaci tak není žádný důvod se nějak víc hlídat. Opravdu osvědčená antikoncepční metoda, jak se ukázalo za 14 dní na těhotenském testu. Rozdýchávali jsme to oba :) Proto bude mezi dětmi 19-20 měsíců  Jojo, člověk míní, život mění. ... »

    luciasek84 | 10.04.2012 09:35:41

  • Odkud jsme a kam jdeme

    Ležím potmě, dívám se na vedle mě stojící postýlku a hladím si břicho. Človíčku, zdalipak ty víš, že o tom, co teď prožíváš, tvůj život zdaleka není? Že za chvilku opustíš to relativně bezpečné, teplé hnízdečko a budeš bojovat s takovými věcmi jako je gravitace, bolavé břicho nebo neznámý, šišlající, culící se obličej tvé matky? Zázrak zrození mi přijde na jednu stranu strašlivě absurdní, na druhou stranu neskonale dokonalý. Kdo to jen vymyslel?     ... »

    danicka84 | 10.04.2012 20:12:22

  • Jak na to

    "Potvoráci",oslovili jsme něžně s manželem své dva potomky,budete mít ještě jednoho bratříčka,nebo sestřičku.Oba potomci(4 a 5 let)se zarazili,nasadili výraz nasvědčující tomu,že se zrovna pokoušejí vyvrátit teorii relativity a po chvíli vydali jasný povel.Naše holčička chce  sestřičku,kluk pro změnu brášku.Jako bych to netušila.No nic,hlavně že se myšlence jako takové nijak nebrání.Maličkosti už přeci jen nějak doladíme. Uplynulo pár týdnů a já vím  naprosto přesně,že ten další potomek bude holčička.Nezbývá tedy nic jiného,než to oznámit potvorákům.Ach,díky Bože za mužskou ješitnost projevující se už v ranném věku.Stačilo našemu chlapečkovi polichotit,vysvětlit mu jak je bezvadné,že bude náš jediný princ a určitě si s dvěma holkama poradí. Od té chvíle má náš malý vetřelec jméno Janička a oba starší sourozenci se každou chvíli ptají,kdy že už bude to miminko.Mají smůlu,ještě si 5 měsíců počkají. ... »

    Val.J35 | 11.04.2012 07:13:17

Nejnovější diskuze
více novinek » Z redakce
Cestování s dětmi – očkování minimalizuje rizika

Jaké nepovinné vakcíny volily maminky, které se svými dětmi hodně cestují? Jak objasňují převažující benefity očkování nad riziky? Měly jejich děti po očkování nějaké nežádoucí reakce? ... »

Méně je více – zlaté pravidlo v péči o dětskou pokožku

Jedna z prvních otázek, kterou maminky řeší po narození miminka, je jejich koupání a následná péče o jemnou dětskou pokožku. Poradíme vám, jak na to! ... »

Může pilulka PO ovlivnit výsledek těhotenského testu?

Měl jsem s přítelkyní nechráněný styk, po kterém užila pilulku PO. Přesto máme obavu, že by mohla být těhotná. Může si udělat těhotenský test nebo bude jeho výsledek ovlivněn užitím pilulky po? ... »

více novinek » Od maminek
Startuje testování sterilizátoru a láhve se širokým hrdlem od Canpol babies!

Které 3 čtenářky Babyonline vyzkouší láhev se širokým hrdlem Little Cutie, elektrický parní sterilizátor nebo sterilizátor do mikrovlnné trouby? ... »

Rodíme ONLINE 2017/2018: Obavy z přenášení

Katka je stále 2v1 a i přes termín porodu 24. 5. nechce jít miminko vůbec ven. Proto má obavy z přenášení, které může trvat až 10 dní, tak se necháme všichni překvapit. ... »

Otestujte elektrickou odsávačku, samosterilizující láhev a tampóny do podprsenky LOVI

Profesionální podpora při kojení! Jste kojící maminka s dítětem do 3 měsíců a ráda byste vyzkoušela kvalitní odsávačku, láhev a tampóny LOVI? Pak hledáme právě Vás! ... »

více novinek » V diskuzním klubu
Tamir 3 mesice

Prvni ockovani za sebou, bobisek rval, byl skoro k neutiseni   Meri 63 cm a vazi 7110g. Uz tusim, kdo bude nejvetsi zrout v rodine   ten predbehne i Adama     ... »

úterý

Vzorek bude tento ... »

úterý

jo to by mělo, záleží tedy i na vzorku ... »


 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace