Dlouho jsme nepsali...
Ne, že by se nic nedělo, ale mamka se v záchvatu akutní ataky syndromu Mateřské dovolené rozhodla předejít pomalému skluzu do šílenství a pořídila si tkalcovský stav. Nutně prý potřebovala dělat i něco, co bude vidět. Jinak se prý celý den nezastaví a druhý den by nikdo nepoznal, že včera něco dělala. Sice měla a má teď času ještě méně, než před tím, ale její stav se stabilizoval. Tká teď svůj první šátek na nošení dětí, má z toho radost a nehrozí u ní prolaps choroby vygradovaný skokem z balkonu třetího patra v pláštěnce Supermana a s bojovým pokřikem "Geronimo!".


S Vanesskou jsme taky začali chodit plavat. Je to sice malá Rýmička a mnohá plavča rušíme kvůli ucpanému nosánku, ale i tak své rybičkové znamení nezapře. Vodu miluje a jde jí to báječně! Plave na nudelu a zvládla rychle i potápění.
Krásně papá a už se i pohybuje. Vymyslela si svůj způsob plazolezení - nebo spíš lezoplazení - vpřed. Klekne si na kolínka, přišoupne kolena zaráz dopředu, takže jakoby poposkočí, pak si lehne na břicho a natáhne ručičky. Dnes jsem jí dokonce našla sedět, takže se asi musela v nestřeženém okamžiku posadit a pak se zas přes bok dostala krásně na kolínka. A dalším dnešním úspěchem je první lezení (sice jen jedno prostřídání ručiček a nožiček, ale technika tam už více, méně byla).Taky udělala velký pokrok na nočníčku. Kakání máme téměř bez nehod a i čůrání se nám daří podstatně lépe, než dřív. Sophinka začala tohle zvládat v půlroce a Vanesska v sedmi měsících.
Zkoušíme znakování s batolaty. Zatím bez větších úspěchů. Jednou tedy - asi spíš náhodně - ukázala ráno v posteli "Ahoj", ale to bylo první a zatím poslední úspěšné ukázání znaku.
A Sofča hlásí...Každý den něco nového...
Onehdy přišla a "Pozdravuj, babičku!". Pak na mě ve sprše vybalí "Baví tě to, zlato?" a taky se často baví otevíráním a zavíráním dveří, když přebaluju Vanessku a zdraví.
Otevře a "Ahoj", zavře.
Otevře a "Hallo", zavře.
Pak jede série
"Dobrý den.
Guten Tag.
Grüß Gott!
Na shledanou.
Dobrou noc.
Gute Nacht."
a tak dokola...
Nebo jsem si vzala turecké kalhoty a ona "Maminka sukýnku, maminka princezna". Tak jsem jí vysvětlila a ukázala, že to jsou kalhoty a slyším "Ne sukýnka, maminka ne princezna". A měla jsem to :-)
Další zajímavá hláška byla, když jsem vysávala v období, kdy měla Vanesska rýmu a často jsem jí odsávala nos (odsávačka na vysavač). Sofča povídá, že dělám rambajs. Tatínek jí na to řekl, že maminka vysává a Sočka "Vanessku?" 
Fakt se nenudíme.
Taky je hezký pozorovat, jak si spolu holky už hrajou. Sofča s Vanesskou blbne, Vanynka se směje, pak se tomu směje Sofča. Občas mám sice strach, aby jedna druhé neublížily, ale očividně je to v pohodě a ohromná sranda :-D.
Zatím žádné příspěvky.